Lidé na volby prosázeli 80 miliónů korun

K volbám se vždycky vztahují různé zajímavosti. Radují se z nich například sázkové kanceláře. Mezi kandidáty se vyskytují zajímavé profese. Volilo se dokonce v průběhu běžeckého závodu.

V sázkových kancelářích se sází i na výsledky voleb, foto: Filip Jandourek, archiv ČRo

Letos lidé prosázeli kolem 80 miliónů korun. Už týden před začátkem voleb byl překonán rekord v politických sázkách, který s 50 miliony držely prezidentské volby v roce 2013. Nejvíc lidé sázeli na hnutí ANO. To mělo kurz 1,02:1 a bookmakeři tipovali, že dostane zhruba 25 procent hlasů. Následovali ČSSD a KSČM se zhruba polovičním podílem. Jak řekl krátce před volbami mluvčí Fortuny Petr Šrain, tento týden už volební sázkové šílenství propuklo naplno a nárůst zájmu proti minulému týdnu byl dramatický.

Nejodvážnější fanoušky má ve svých řadách Okamurova SPD. Jeden z nich vsadil na vítězství této strany 50 tisíc korun v kurzu 100 : 1. V případě úspěchu by vyhrál 5 miliónů. V poslední době byli u sázkařů oblíbení také Piráti. Jeden ze sázkařů dal na to, že překročí potřebnou pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, dohromady 450 tisíc korun. Přitom ještě na jaře se zdálo, že šance Pirátů na sněnovní křesla jsou minimální. Další zajímavostí je přes 700.000 korun přijatých na vítězství komunistů. Sázet se už dá i na splnění volebních slibů do konce roku 2021.

Nejvíc kandidovali podnikatelé, politici a učitelé

Daniel Prokop, foto: Jan Bartoněk

Mezi kandidáty se vyskytly i letos zajímavé profese. Objevil se tvůrce hádanek, lodní kapitán či astrofyzik. O dvě stě poslaneckých míst usilovalo sedm a půl tisíce kandidátů. Nejvíc mezi nimi bylo podnikatelů, dosavadních politiků, ale také učitelů.

Profese převažující v jednotlivých stranách do jisté míry odráží i to, v jakých profesních skupinách jsou tyto strany nejoblíbenější. Pravicové strany, za něž častěji kandidují živnostníci a podnikatelé, jsou nejoblíbenější u obyvatel, kteří se živí právě podnikáním. Potvrzuje to sociolog agentury Median Dan Prokop, který vychází z šetření provedeného v první polovině letošního roku:

"Ukazuje se, že ČSSD měla nadprůměrnou podporu mezi lidmi, kteří pracují ve veřejné správě a ve vzdělávání. TOP 09 měla nadstandardní podporu mezi lidmi, kteří pracují třeba v IT, ve financích. Okamurova SPD má nadstandardní podporu mezi lidmi, kteří pracují ve stavebnictví, průmyslu, ve výrobě a podobně."

Foto: Ondřej Tomšů, Radio Prague International

Lidovce podle Prokopa často podporují zdravotníci nebo lidé pracující v sociálních službách. Ti se také častěji vyskytují na lidoveckých kandidátkách. Za sociální demokracii zase kandidují především dosavadní politici nebo zmiňovaní učitelé. Na komunistických kandidátkách pak převažují kromě politiků také lidé v technických profesích. Kromě toho se ale o hlasy voličů ucházejí třeba také hudební skladatel, dudák a několik duchovních.

Běžím a zároveň volím

Kuriózní volby byly i na trase závodu na Slapech. Tady se mohlo volit v běhu. Závodník, který si vyřídil volební průkaz, mohl volit na trase běžeckého závodu Trailmaniacs. Volbami znevýhodnění běžci nebyli, protože čas ve volební místnosti jim pořadatelé odečetli.

Ilustrační foto: Phil Roeder via Foter.com / CC BY

Nevolili po celé trase, ale v Nahorubech na Benešovsku, kde bylo v minulých volbách registrováno 148 voličů. Stejný počet závodníků se přihlásilo i na trať závodu. I pár hlasů může tedy výsledky voleb v takto malém okrsku výrazně ovlivnit.

Mladí chtějí nové lídry

Jak se na volby dívají mladí? Krátce před volbami proběhl například průzkum mládežnických organizací v zemích visegrádské čtyřky. Podle něj zhruba tři čtvrtiny mladých Čechů nevěří politikům a mají pocit, že pro ně nic nedělají. Přibližně 80 procent mladých se ale v Česku o politiku zajímá a podporují demokracii.

Mladí Češi často sdílejí politické zprávy na sociálních sítích|Foto: Gerd Altmann, Pixabay, CC0 1.0 DEED

84 procent v průzkumu uvedlo, že česká politika potřebuje nové tváře a nové lídry. Přibližně polovině dotázaných se všechny politické strany zdály stejné. Na druhou stranu podobné množství věřilo ve smysluplnost občanské společnosti. Mladí lidé proto také poměrně často o politice diskutovali. Zhruba polovina jich na toto téma mluvila s rodinou a s přáteli. Třetina debatovala o politice ve škole. Čtvrtina navštívila webové stránky politické strany.

Mladí Češi také ve srovnání s jinými Středoevropany podle průzkumu dost často sdíleli politické zprávy na sociálních sítích. Informace o politice přeposílala přibližně třetina z nich, zatímco v Maďarsku to bylo jen 15 procent a na Slovensku 24 procent. Účast v parlamentních volbách považuje za svou povinnost 62 procent dotázaných. Třetina však považuje volby jen za ztrátu času.