Lidé si připomněli 62. výročí konce války v Evropě

Foto: ČTK

62. výročí konce války v Evropě si připomněla řada lidí a politiků. Nacistické Německo 8. května 1945 podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci a z Třetí říše zbyly jen trosky. Na dramatické chvíle vzpomínali v českých městech spíše starší občané, oficiální oslavy Dne vítězství příliš netáhly. Na slavnostní ceremoniál na pražském Vítkově přišly jen desítky lidí a několik turistů. Prezident ocenil historické tradice naší armády a vyzdvihl zahraniční i domácí odboj.

Vlasta Parkanová a prezident Václav Klaus, foto: ČTK
Větší zájem byl mezi lidmi o nejrůznější rekonstrukce bojů a přehlídky historických vozidel z období druhé světové války. Mladí na největší konflikt v dějinách pomalu zapomínají. Shodla se na tom většina z třidvaceti osobností, které ministryně obrany Vlasta Parkanová ocenila vysokým vyznamenáním - Záslužným křížem. Jedním těch, kteří dostali ocenění za celoživotní službu v ozbrojených silách je i generál Pavel Jevula:

"Já jsem se teď zúčastnil několika kladení věnců a musím bohužel říct, že zájem mladší generace je minimální. Řekněme, že se nás tam sejdou řádově desítky a happening třeba k legalizaci marihuany má návštěvnost několika tisíc lidí a podstatně větší publicitu v tisku než třeba to, že na našem území bojovaly různé národy a umíraly tady."

Další z vyznamenaných Ján Daňko uvedl, že by se stát měl lépe o veterány starat.

"Odbojáři v jiných státech jsou lépe hodnocení než v České nebo Slovenské republice. Mělo by se to zlepšit. Už je nás jen pár. Za pět let už nebude nikdo. Zůstanou jen novodobí veteráni."

Na Pražském hradě slavnostně přísahali noví čeští profesionální vojáci. Slib věrnosti složilo 248 začínajících vojáků z výcvikové základny ve Vyškově.

Protest Národní strany, foto: ČTK
Zatímco prezident a další politici kladli věnce a řada lidí sledovala ukázky historických bitev, krajně pravicová Národní strana už posedmé putovala Prahou. Třicet jejích stoupenců prošlo Prahou vedených mužem s rukama svázanýma za zády a krabicí na hlavě polepenou fotografiemi sudetoněmeckého poslance v Evropském parlamentu Bernda Posselta. Převážně mladí lidé nesli transparenty jako Zelení diskriminují Čechy, Odsun byl správný či Sudeťáky v Praze nechceme. Místopředseda Národní strany - Radoslav Laš vysvětlil, že jejich protest míří mimo jiné na Němce, kteří u nás kupují nemovitosti a půdu. Pro ty, kteří už mají v Česku svůj majetek, vzkázal.

"Mohou se o to bát. Ano. To znamená, vyhnali bychom je."

Zajímavý v této souvislosti je průzkum Česko - německého fóra mládeže. Většina mladých Němců neví, co to jsou Benešovy dekrety. S poválečným odsunem z Československa si je spojuje jen každý desátý německý student. V Česku Benešovy dekrety nezná asi pětina mladých od sedmnácti do dvaadvaceti let. Asi čtvrtina mladých Němců a dvě třetiny českých studentů si myslí, že poválečný odsun je jedno z důležitých témat mezi oběma zeměmi, ale nemělo by už hrát ve vzájemných vztazích roli.

Oslavy Dne vítězství se odpoledne přesunuly od politiky ke kultuře. Nepřístupné prostory otevřela například Poslanecká sněmovna a Senát, které si přišlo prohlédnout na 4000 lidí.