Lidí se závislostí přibývá, nelze to ale statisticky podchytit

V Česku přibývá podle odborníků lidí se závislostmi. Tématu závislosti byla tento týden věnovaná velká konference téměř tří stovek odborníků v Měříně na Benešovsku. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Když mluví odborníci o závislosti, nemají na mysli jen klasické konzumenty alkoholu, cigaret nebo drog. Roste podle nich i tzv. nelátková závislost. Ta může mít podle předsedy Společnosti pro návykové nemoci Petra Popova různou podobu.

"O tomto termínu se vedou polemiky. Závislosti zatím nejsou vůbec kategorizovány nebo nejsou zahrnuty v přehledu oficiálně uznávaných diagnóz. Jedná se také někdy o závislosti tzv. procesuální, závislosti na určitém způsobu chování. Dnes už se klasický příklad dá uvést problematika patologického hráčství."

Často se v této souvislosti mluví třeba o nadměrném sledování televize či používání mobilu. Petr Popov na druhou stranu uvádí, že odborníci jsou opatrní, když mají určitý typ chování označit za závislost.

"To je terminus Technics, který je používaný ve zcela konkrétních případech, kdy jsou jasná diagnostická kritéria, která můžeme nějak definovat. U nás konkrétně v mezinárodní klasifikaci nemocí, jejichž naplněním potom označujeme nějakou poruchu konkrétní diagnózou."

Zřejmě i proto neexistují ani nějaké statistiky, které by objektivně potvrzovaly mínění odborníků o růstu nelátkové závislosti v Česku. Jenže podle Petra Popova nejsou k dispozici ani údaje o počtech konzumentů nejrozšířenějších návykových látek, tedy alkoholu a cigaret. Všechno se točí kolem problematiky heroinu či pervitinu, zatímco na ´alkoholové frontě´ vládne ticho. Velkou měrou se na tom podílí i rozpad základní sítě ambulantních středisek pro závislé lidi.

"V tomto ohledu je situace skutečně tristní. Paradoxně dnes dostupnost péče pro lidi, kteří mají problémy s nadměrným užíváním alkoholu, je nyní horší než dostupnost péče pro lidi, kteří mají problém s nějakými ilegálními drogami. Stalo se, že byl podceněn význam specializovaných pracovišť, takže větší část z nich zanikla z ekonomických důvodů. To jsou pracoviště, která nemohou fungovat bez vnějších dotací. Nejsou schopna se uživit jenom tím, že se o pacienty budou starat v rámci zdravotního pojištění jako jiná zdravotnická pracoviště. Jako příklad mohu uvést situaci ve Středočeském kraji. Kdysi tu bylo, tuším, čtrnáct specializovaných ordinací ve dvanácti okresech. Dnes se této problematice věnuje naplno jediná ambulance a tři další jen do určité míry. Jinak došlo k úbytku specializovaných pracovišť, takže my se budeme snažit upozorňovat kompetentní instituce. Děláme to ostatně už nějakou dobu. Jde o to, aby došlo ke změně této kritické situace."

Hlavním tématem konference odborníků, která tento týden proběhla v Měříně, ale bylo především hledání odpovědi na otázku, nakolik jsou různé závislosti nemocí, která se má či může léčit. Už nejasnosti v terminologii podle Petra Popova ukazují, že je to problém.