Lysický zámek a jeho unikátní zahrady

Vstupní schodiště připomíná historii Pompejí. V jeho zdech žily zajímavé a emancipované ženy, jeden z mužů obeplul celý svět. Řeč je o památkách a obyvatelích zámku Lysice, který leží nedaleko Brna.

Vodní příkop před zámkem dodnes připomíná, že na jeho místě dříve stála vodní tvrz. Na nádvoří je lysická specialita - erbovní galerie. Všichni, kteří nosili tento erb, byli spřízněni s rodinou Dubských, posledními obyvateli lysického zámku. Ale pojďme se s kastelánkou Martinou Medkovou Rudolfovou podívat do interiérů. Ty dostaly současnou podobu právě za Dubských v 19. století.

Zámek Lysice, foto: Kirk, CC BY-SA 3.0 Unported

"Schodiště je vstupní, takže je velice vznešené a má připomínat krásu historie například v pompejských vykopávkách. Vidíme tu jednak nádhernou mozaikovou dlažbu, vybarvení stěn je v pompejské červeni. Jsou tu tři druhy sloupů, od těžkého dórského až po nejzdobnější korintský. A je tu také velice krásný světlík, který pouští světlo. Iluzivní výmalba tím vynikne a působí to velice vzdušně a zároveň vznešeně."

Rovnou ze schodiště se dá vstoupit do jedné ze tří knihoven lysického zámku. Jedna z nich připomíná význačnou členku rodu Dubských hraběnku Marii Ebner von Eschenbach.

"Eschenbachová byla velice vzdělaná, kultivovaná dáma. Nebojím se ji označit jako velmi emancipovanou na tehdejší dobu. Byla ve vídeňských kruzích považována za poměrně zvláštní, protože měla dost radikální názory, které tehdy ženy nemohly veřejně moc prezentovat. Byla tvůrkyní několika románů, někdy bývá až možná nesprávně, přirovnávána k naší Boženě Němcové. I když pocházela z jiného prostředí, témata byla společná - romány a povídky ze šlechtického venkovského prostředí. Ale mě zaujala především tím, že psala úžasné aforismy. Já použiju jen jeden, který dokreslí to, jaký měla náhled na svět, že 'každá chytrá žena má milión přirozených nepřátel, všechny hloupé muže."

Foto: Archiv Radia Praha

Ve Velkém salonu pak visí portrét další význačné členky rodu, Dámy v modrém.

"Byla to Matylda rozená ze Žerotína. Byla přední dvorní dámou rakouského dvora. Pro Moravu a pro všechny děti má velký význam, protože založila dětskou nemocnici v Brně v Černých polích, která samozřejmě značně zmodernizovaná slouží do dnešní doby."

Vynikl i další obyvatel zámku. Ervín hrabě Dubský, námořník a mořeplavec obeplul v 70. letech 19. století s rakouskou korvetou celý svět. Byl přijat japonským císařem a zakládal například osady na Borneu. Ze svých cest přivezl zajímavé fotografie i exponáty. Například kolekci japonských zbraní, čínské památky i lodní potrubní telefon, který vede do dámské ložnice.

Foto: Archiv Radia Praha

"Když se ten špunt z potrubí vyňal, tak byl konec opatřen píšťalkou. Takže paní hraběnka si zapískala buď na pana hraběte nebo na komornou. Říkalo se, že na zámku se vždycky tančilo podle toho, jak pískala paní hraběnka."

Ta se určitě dívala i do kouzelného zrcadla, které Lysice jako správný zámek mají. Kdo se do něj podívá, do roka se vrátí. Zámek měl i své divadlo, ale to roku 1903 vyhořelo.

Zámecká zahrada, foto: Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 3.0 Unported

Naprosto unikátní je na lysickém zámku zámecká zahrada s krytou pergolou. Nechal ji vystavět Emanuel Dubský, který se zřejmě inspiroval jedním zámečkem v Maďarsku. Na zámku byl i tenisový kurt a tak tu nejrůznější hry mohli lidé sledovat z krytých chodeb. V zahradách jsou kašny, bazény a salla terena. Jak dodala Martina Medková Rudolfová, původně to však bylo jedno z nejstarších moravských kasin.

"Původně to bylo jedno z nejstarších moravských kasin, tedy zařízení kratochvilné, které ovšem nebylo spojené s budovou centrálního zámku. To už je potom ona salla terena. Kasino můžeme datovat do konce 17. a určitě počátku 18. století."

Nepředstavujte si však dnešní Monte Carlo nebo Las Vegas. Navíc tu hazardu nemohli propadnout sloužící, zahrát si chodili jen členové rodiny a jejich hosté.