Martin Dvořák - Náš člověk v Bagdádu
Martin Dvořák patří mezi nejzkušenější české diplomaty. Muž, který byl osm let primátorem Hradce Králové, se pak v rámci civilní správy OSN na Kosovu uplatnil jako městský administrátor měst Istok a Djakovica, a nyní působí v Iráku při Radě pro mezinárodní koordinaci. S Martinem Dvořákem hovořil Herbert Brynda.
"Mým hlavním úkolem je teď připravovat dárcovskou konferenci, která proběhne koncem října v Madridu. Mou specializací jsou takzvané 'In-Kind Contributions', což jsou většinou drobné nepeněžní dary jako studentské výměny a dary zemědělců nebo hasičů z Austrálie, kteří do Iráku posílají Osivo a podobně. Já se tedy nezabývám těmi miliardovými přesuny, které řeší Světová banka, Měnový fond a moji šéfové. Ale i tato oblast mě docela zajímá a teď se objevuje další sféra, kde bych se měl nějak uplatnit, a to je příprava pro případné navazování partnerských vztahů iráckých měst s městy po celém světě."
A kde působí zbývající čeští experti? Na ministerstvech nebo jinde?
"Přesně tak, S výjimkou dvou mých kamarádů, s nimiž jsme začínal v Basře, kteří tam pracují pro regionální správu, jeden v oblasti energetiky a druhý v oblasti vody a zemědělství, tak jsou všichni v Bagdádu, každý je přidělen u nějakého ministerstva, od ministerstva vnitra, přes ministerstvo obrany až po taková ta dnes zajímavá ministerstva: ropy, vody nebo energetiky. Ta ministerstva jsou dnes maličká, postupně se předává moc nebo se její výkon kombinuje mezi nově jmenovanými iráckými ministry a dočasnými mezinárodními správci a naši lidé tam působí jako poradci nebo jako analytici; připravují kroky, které by měly vést k obnově země."
"Je to docela zajímavý proces, protože ti ministři byli jmenováni asi před třemi týdny a okamžitě, jakmile tyto funkce dostali, se jich celkem razantně začali zmocňovat, což mělo i negativní důsledky, protože zrušili některá výběrová řízení ve snaze udržet kontrolu nad co největším počtem peněz. Nechci příliš spekulovat, ale v těchto zeměpisných šířkách se drobné dary nepovažují za korupci a tedy čím více peněz rozdělujete, tím větší máte šanci získat tyto drobné dary. Navíc je docela symptomatické, že první starostí těchto ministrů je rychle zrekonstruovat budovy, pořídit si velká auta a zařídit si velké fondy. Obnova Iráku je tak trochu na druhém místě, ale to není nic překvapivého, to se děje všude a nemusíme chodit daleko."
Ano. Princip stejný, rozsah odpovídající zeměpisné šířce a délce. Hodně se ale hovoří o šancích českých firem v poválečném Iráku. Je i lobbování za Českou republiku součástí vaší práce?
"Osobně nejsem v žádném z odborů, které by mohly případně absorbovat nějaký český dar, českou finanční pomoc nebo projekt; to spíše kolegové na ministerstvech s tím přicházejí do styku. Mezinárodní společnosti si velmi hlídají potenciální konflikt zájmů. Kdyby úředník ministerstva, kterými jsme všichni, začal razantně propagovat nějakou firmu nebo stát, tak se dostává do střetu zájmů, na který se tam hledí skrz prsty a mohlo by to způsobit i nějakou komplikaci nebo konflikt. My jsme potřebovali dát informace někomu, kdo je kompetentní, kdo by se obchodními věcmi zabýval. Dnes je na ambasádě pan inženýr Kalina, který je obchodním zástupcem. Velmi ho chválím, je velice agilní. Na zakázkách nebo na přípravách potenciálních výběrových řízení pracuje velmi intenzivně a zdá se, že by se několik věcí mohlo podařit. Ale nechci to zakřiknout,"
říká v rozhovoru pro Radio Praha Martin Dvořák, který působí v Iráku jako český vládní expert.
