Meč ležel léta v muzeu. Díky novým technologiím na něm vědci objevili vzácný nápis. Prozkoumali 430 mečů

Rentgen a počítačová tomografie pomáhají archeologům při výzkumech středověkých mečů. Odhalují informace, které jsou pouhým okem neviditelné. Středověké meče touto metodou zkoumali odborníci z Akademie Věd a Národního muzea.

Vědci vypracovali dokonce unikátní soupis středověkých mečů, které byly nalezené na českém území. Zdokumentovali jich 430. Jak uvedl Jiří Košta z Národního muzea, o mečích středověké Evropy toho stále víme relativně málo. Rentgenové snímky tak poskytly informace o technologii výroby mečů středověké Evropy.

Meče v hrobech bývají zkorodované

Většinou se nacházejí v hrobech. Z našeho území neznáme jediný meč, který by prokazatelně pocházel ze středověkého bojiště. V hrobech se dochovaly i zbytky pochev nebo opasků. Zároveň však meče nebývají v dobrém stavu.

Jiří Hošek ukrazuje práci s rentgnenem|Foto: Tereza Janouškovcová Bartůňková, Český rozhlas

V restaurátorských dílnách nedávno vědci zkoumali zbraň z přelomu 9. a 10. století z jižní Moravy. Co meč skrývá, zjišťoval Jiří Košta z Národního muzea.

„Pravděpodobně byl ten meč uložen do hrobu ještě před pádem Velké Moravy. Na tehdejší dobu je to průměrně, až lehce podprůměrně zachovalá zbraň. V těch hrobech panovaly většinou takové specifické podmínky, které úplně nepřály zachování železa."

Nejdřív se musí odstranit rez, připomíná Jiří Hošek z Archeologického ústavu AV.

"Musíte odstranit vrstvy aktivní koroze, aby ta zbraň nekorodovala dál do hloubky. Díky tomu se to i napouští různými materiály."

Foto: Tereza Janouškovcová Bartůňková, Český rozhlas

Nové technologie otevírají při výzkumu netušené možnosti

Právě díky vědeckým technologiím se objevují další informace o meči. Třeba kovářské postupy nebo výzdoba pod korozí, doplňuje Jiří Košta.

Raně středověký meč ze sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy s nápisem „(ABO)FECIT“|Foto: Jiří Košta, Jiří Hošek, Michal Vopálenský, Ivana Kumpová

"Vidíte takovou strukturu čar, které směřují šikmo jedním směrem, potom zase šikmo opačným směrem. Pak je tu třetí struktura. To už je poměrně jednoznačný důkaz, že na meč byla aplikována tzv. trojřadá damascénská ocel."

Díky počítačové tomografii je možné rentgenové snímky spojit do virtuálního 3D modelu. Například léta se ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy skrýval meč, který má na sobě vzácný nápis.

„Je tam napsáno FECID, což je označení někoho, kdo ho vykoval, nebo spíše garantoval jeho výrobu, a před tím trojice znaků, které čteme jako ABO, což je zkratka jména franckého Adalberta."

Ze jeden meč byl hřebec nebo sedm krav

Vzácné jsou například meče ze Svatovítského pokladu. Ty pocházejí z 10. století. Mezi mimořádné nálezy patří i meče z raného středověku. Například nedávno objevený meč ve starém rameni Labe u Lázní Toušeň. Pochází z doby kolem roku 1000 a tvar jílce je odrazem vikinských tradic. Nedaleko stálo hradiště, které kontrolovalo brod přes Labe.

Foto: Regionální muzeum Teplice

A kdo si mohl takový meč dovolit? V době Francké říše se za meč platilo od tří do pěti zlatých solidů. Za to se dal pořídit hřebec nebo sedm krav. Meče na našem území byly honosné a nákladnější, takže představovaly velký majetek. Změna přišla ve 14. a 15. století, kdy se už staly dostupné.