Média na pomoc památkám
Na tuto neděli připadl 18. duben, který se už 20 let slaví jako Mezinárodní den památek a historických sídel. V Česku je veřejnosti zdarma přístupna řada památkových objektů. Při této příležitosti čeští ministři - kultury a pro místní rozvoj - udělují ve Španělském sále Pražského hradu Státní ceny za památkovou péči. A aby toho nebylo málo, hodnotí se i novináři v soutěži "Média na pomoc památkám" . Pokračuje Evelina Himalová.
V kategorii "rozhlas" můžeme gratulovat kolegům z regionů: Miroslavu Buriánkovi z Českého rozhlasu Plzeň - k druhé ceně, a doktorce Haně Krejčové z českobudějovického rádia dokonce k první (!)...
"Protože jsem z jihočeského rozhlasového studia, tak jsem se věnovala samozřejmě památkám v našem kraji. Vybrala jsem si takové téma, které mě dávno lákalo. Protože o památkách se často píše a natáčí - hlavně tehdy, kdy už jsou na pokraji úplné zkázy, a dost málo se věnuje pozornosti úsilí mnoha majitelů památkových objektů, kteří opravují ty svoje tvrze, někdy i zámky, někdy domy, a kteří skutečně za cenu vlastního volného času a svých peněz uvádějí do pořádku to, co minulý režim zničil. Tak můj seriál se jmenoval 'Šťastné domy', tedy domy, které měly to štěstí, že je jejich majitelé mají rádi, chtějí v nich žít, a proto je opravují,"
uvedla oceněná Hana Krejčová s tím, že její seriál se tákal konkrétně pěti takovýchto "šťastných domů"...
"Byly to dva domy ve městech - v Jindřichově Hradci takzvaný Langrův dům a v Českých Budějovicích dům, kde je teď komorní galerie, potom to byl jeden mlýn, který se rozhodla zpřístupnit veřejnosti dcera někdejšího majitele, mlynáře pana Švehly, a dále to byla jednak tvrz Klokočín nedaleko Protivína, kde se mimochodem natáčel slavný Vláčilův film "Markéta Lazarová", a nakonec ještě Pluhův Žďár, který vlastní potomci někdejšího československého prezidenta doktora Edvarda Beneše, a také se tam snaží opravit starou tvrz."
V pořadu, který jedenkrát týdně provází posluchače regionálního studia Českého rozhlasu České Budějovice po jihočeském kraji, běží prý souběžně vlastně hned několik seriálů...
"Jednak o památkách, jednak o zajímavých místech, jednak o minulosti našeho kraje, takže rozhodně nenatáčím tyto věci pro to, aby se mohly účastnit této soutěže, i když z ceny mám samozřejmě radost,"
dodala Krejčová, a na závěr se trochu i pochlubila také ohlasy ze zahraničí od českých krajanů...
"Naše vysílání je šířeno i internetem, takže z Kanady, z Austrálie, z různých koutů světa k nám doléhají ohlasy od těch posluchačů, kteří mají nějaké vazby na Jižní Čechy, a není jich málo. A myslím, že náš kraj, pokud už ho někdo má v srdci, v tom jeho srdci zůstává."
V kategorii "publicistika" obdržel první cenu Jiří Jílek s kolektivem Slováckých novin, přílohy Zlínského deníku - za seriál "Chřiby - hory záhad a mýtů". Další novinářské ceny dostali Petr Melničuk z Hospodářských novin a Martin Strakoš, pracovník Národního památkového ústavu v Ostravě. Vrátím-li se ještě ke kategorii "tisk", cenou byli poctěni Jiří Hlinka z Hospodářských novin za kritické pojednání tématu "Rekonstrukce Josefských kasáren Paladinni v Praze", a Libuše Hubičková, redaktorka časopisu "Dědictví koruny české" - za seriál o chátrající národní památce "Babiččino údolí" v Ratibořicích na Náchodsku. Za pozornost tomuto tématu dostala už loni čestné uznání. Toho se letos dostalo bývalému federálnímu premiérovi Janu Stráskému, spolupracovníkovi týdenní přílohy Hospodářských novin za soustavnou popularizaci turistiky, jejímž cílem je poznávání památkových objektů v jednotlivých regionech.
V kategorii "televize" porota ocenila Jaroslava Večeřu z ČT Ostrava - za námět a režii pořadu "Sudety - naše trauma" v rámci seriálu "Ta naše povaha česká", Karla Fuksu z ČT Brno - za pořad "Kauza vila Tugenhad" v rámci seriálu " Ve dveřích je A.G.", a další pořady věnované historii architektury. Dvojice autorů Jan Marek a Dan Smoljak z ČT Praha obdržela cenu za pořad "Jezeří" v rámci cyklu "Hudební toulky".
Mimořádné čestné uznání bylo předáno Karlu Čáslavskému z Českého národního filmového archivu - za jeho seriál "Hledání ztraceného času" v pořadech prvního programu České televize, který za dobu svého vysílání - od léta 1992 - má na svém kontě už bezmála 370 pořadů, a patří k divácky nejsledovanějším...
"To je ve světě unikum, a myslím, že bychom se mohli dostat do Guinessovy knihy rekordů,"
domnívá se Čáslavský, který je na světě patrně jediným autorem, který nepřetržitě celých 12 let, a sám, tento pořad dělá...
"Tento typ pořadu ve světě neexistuje, určitě."
Také "Hledání ztraceného času", které se bohužel v této době ve veřejnoprávní České televizi dostává do finanční krize, i když náklady na jeho výrobu jsou minimální, má řadu příznivců ve světě. Velmi je například zaujaly díly pojednávající o "Svatojánských proudech" na dolním toku Vltavy - ještě před postavením takzvané vltavské kaskády, tedy přehrad, jezer a vodních nádrží...
"To je taková legenda, ty proudy ("Svatojánské" - pozn. red.); ono jenom několik úseků Vltavy je legendárních. Ty 'proudy' patří k tomu. A víme zcela bezpečně, že ty pořady jsou známé v Americe, v Kanadě. Dokonce jsem dostal hlášení z Austrálie od jednoho krajana, že se tam scházejí Češi někde u Adelaide, a že si je promítají a učí se ty moje komentáře - považte - nazpaměť! Může být nějaké větší vyznamenání? Oni to tam posílají Češi svým příbuzným na videokazetách, a tím pádem to tam také žije. My jsme třeba měli tři díly o našich letcích v Anglii; to snad bylo známé v celém světě včetně Afriky, což je dobré. Ale mohla by to šířit samozřejmě nějaká instituce oficiálně. Já myslím, že by třeba o takové pořady jako o Praze, o Masarykovi a o první republice byl mezi krajany zájem."
