V dokumentu Českého rozhlasu tentokrát připomeneme 60. výročí měnové reformy v Československu, při které byly v r. 1953 znehodnoceny celoživotní úspory statisíců lidí. I proto se jí dodnes říká velká peněžní loupež. Reforma, kterou do poslední chvíle vedení státu v čele s prezidentem Antonínem Zápotockým popíralo, vyvolala také první velké protesty dělníků proti režimu. Jen v Plzni vyšly do ulic tisíce lidí.
Antonín Zápotocký, foto: ČT
V dokumentu Českého rozhlasu tentokrát připomeneme 60. výročí měnové reformy v Československu, při které byly v r. 1953 znehodnoceny celoživotní úspory statisíců lidí. I proto se jí dodnes říká velká peněžní loupež. Reforma, kterou do poslední chvíle vedení státu v čele s prezidentem Antonínem Zápotockým popíralo, vyvolala také první velké protesty dělníků proti režimu. Jen v Plzni vyšly do ulic tisíce lidí. Dokument Lubomíra Smatany k výročí měnové reformy vysílalo Rádio Plus. Vrátíme se ale taky k měnové reformě z r. 1945. V archivu ČRo se totiž zachoval projev prezidenta Edvarda Beneše, který ji obhajoval před zákonodárci v parlamentu. A do třetice přiblížíme měnovou reformu, k níž došlo po vzniku samostatného Československa po první světové válce. Úspěšná odluka nové měny od té rakouské byla dílem tehdejšího ministra financí a jednoho z "mužů října" Aloise Rašína. Letos je to také 90 let, co na něj zaútočil devatenáctiletý anarchista. Rašín po několika týdnem svému zranění podlehl.
