Město Slaný chutná jako víno, říká jeho starosta Ivo Rubík
Královské město Slaný ve Středočeském kraji má za sebou už víc než sedmisetletou historii. A z každé její etapy si uchovalo zajímavé památky, které stojí za vidění. Do Slaného se s mikrofonem vypravila Milena Štráfeldová:
Na město byl Slaný sice povýšen před sedmi sty lety, jeho obyvatelé si toto výročí připomněli v roce 1995, historie osady je však mnohem starší. V okolí už totiž žili lidé od pravěku:
"Nejstarší dějiny Slaného můžeme brát už v době předhistorické, protože Slánská hora, která je třetihorní vyvřelinou, je archeologickým nalezištěm od pozdní doby kamenné až po dobu slovanskou,"
upřesňuje ředitelka Vlastivědného muzea ve Slaném Božena Franková. V 10. století byla na místě dnešního Slaného založena tržní osada a o století později sem přišli ostrovští benediktini. Ti se do dějin města zapsali velmi výrazně. Založili zde probošství a především jednu z dominant města - chrám sv. Gotharda. Za Karla IV. bylo město Slaný vybráno dokonce jako jedno z možných sídel biskupství, k tomu však nakonec nedošlo. Benediktinské probošství za husitských válek zaniklo, gotický chrám sv. Gotharda však stojí dodnes. A není to jediná středověká památka ve městě.
"Zachovala se velice zajímavá městská fortifikace. Zachovala se jedna z městských bran, Velvarská, přičemž ta nejvýznamnější, Pražská brána, byla bohužel stržena v polovině 19. století. Ta brána na sobě nesla sochařskou výzdobu s triumfální symbolikou podobnou triumfální symbolice Mostecké věže v Praze, byť zjednodušenou. To město prostě bylo poměrně sebevědomé a i navenek to dávalo jasně najevo,"
uvádí Vladimír Přibyl z Městského úřadu ve Slaném. Brány vzaly za své, když se město v 19. století začalo rozšiřovat, památkáři o ně marně bojovali.
Dramatická byla historie Slaného za husitských válek. Spolu s Louny a Žatcem město stálo na straně husitů. Přiklonilo se ale k mírnějším Pražanům, což se samozřejmě nelíbilo bojovnému husitskému vojsku. Po smrti Jana Žižky přitáhl v roce 1425 Jan Roháč z Dubé ke Slanému a začal ho obléhat:
"Město se deset dnů bránilo přesile a když husité poznali, že město nedobudou, tak se stáhli k jinému pochodu. Část vojska ale zůstala ležením za Slánskou horou a ve Slaném v domnění, že jsme jaksi zvítězili, se velice hodovalo a oslavovalo a přestaly se hlídat hradby. To ze zvědavosti využily některé předvoje husitských hlídek. Když zjistily, že město nikdo nehlídá, vtrhly v noci do města a byla tu veliká řežba a oheň. Došlo k upálení celé řady městských knih i radních a město bylo vypleněno."
Na to, že stálo na "nesprávné" straně, město doplatilo znovu po Bílé hoře. Připadlo katolickému rodu Martiniců, kteří sídlili v nedalekém Smečně.
"Ke cti Martiniců se musí jednoznačně říct, že oni sem přivedli dvě poměrně významné řehole. V roce 1655 sem přivedli františkány v roce 1658 piaristy. A myslím si, že právě přivedení piaristů znamenalo pro celé okolí mnoho, pro školství, i pro ty chudší děti v okolí, že mohly studovat na piaristickém gymnáziu ve Slaném. Město tím skutečně získalo."
Martinicové se na podobě města Slaný a jeho okolí podepsali i jinak. Zasloužili se o stavbu raně barokního Božího hrobu ve Kvíčku, který připomíná Boží hrob v Jeruzalémě. Na Slánské hoře byly vztyčeny tři kříže Kalvárie. Františkáni přestavěli raně barokní kostel Nejsvětější Trojice s Loretou. V sousedství kostela je dodnes hřbitov s velmi cennými náhrobky.
V 19. století prodělalo město Slaný velký stavební vývoj. Rozšířilo se za původní hradby a vznikla zde celá řada výstavných novorenesančních a novobarokních budov. A jak říká starosta Slaného Ivo Rubík, město se o své památky stará:
"V letošním roce probíhá další etapa rekonstrukce fary, kde město pomáhá tomuto církevnímu objektu. Město pomáhá i dalšímu církevnímu objektu, zdevastovanému kostelíku sv. Václava v Ovčárech. Já to vnímám tak, že je to ostuda - zdevastovaný objekt na přístupu do města, podepsaly se tam loupežnické bandy. Takže my jsme iniciovali opravu toho kostelíka, jeho záchranu de facto, a vyvrcholením snahy o navrácení této církevní stavby do života bude pravděpodobně výlet 28. září na sv. Václava do tohoto kostelíka, kde by se měla sloužit po dlouhých letech mše."
Byla také zahájena rekonstrukce historické panské sýpky, ve které by měla vzniknout galerie a diecézní muzeum. Zde budou vystaveny vzácné exponáty z kostelů na Slánsku, které kvůli hrozbě krádeží musely být uloženy v depozitáři. S finanční pomocí státu na opravy památek starosta není právě spokojen, Slánští si ale dokážou pomoci i sami:
"Je zde dům, ve kterém se narodila slavná herečka Olga Scheinpflugová, manželka Karla Čapka. Dům je v soukromém vlastnictví. Po domluvě s městem a památkáři soukromý vlastník opravil tento dům do nádherné podoby a za měsíc tam budeme umisťovat paní Olze Scheinpflugové pamětní desku."
