Mezinárodní den památek

Logo UNESCO

18. duben se z podnětu UNESCO každoročně připomíná jako Mezinárodní den památek a historických sídel. Ve Španělském sále Pražského hradu byly při této příležitosti v úterý uděleny státní ceny za památkovou péči za rok 2000.

Litomyšl, foto: Sokoljan, CC BY-SA 3.0 Unported
18. duben se z podnětu UNESCO každoročně připomíná jako Mezinárodní den památek a historických sídel. Ve Španělském sále Pražského hradu byly při této příležitosti v úterý uděleny státní ceny za památkovou péči za rok 2000. Vedle státních cen byla udělena i Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských zón. Za loňský rok ji získala východočeská Litomyšl, která byla na tuto prestižní cenu navržena spolu s Českou Kamenicí, Loktem a Prachaticemi. Litomyšl věnovala za posledních osm let na opravu památek na 500 milionů korun. Z vládních programů přitom město čerpalo jen necelých 50 milionů. Nejúspěšnějším dílem v programu regenerace historických sídel se za loňský rok stala celková obnova zdejších klášterních zahrad. Starosta Litomyšle Miroslav Brýdl o těchto zahradách řekl:

"Je to místo v historickém jádru mezi dvěma kostely, které bylo úplně zdevastováno. To byla skládka. Padesát let to tam bylo v desolátním stavu. Takže to si myslím, že bylo důležité udělat. Také jsme se pustili do opravy bývalého zámeckého pivovaru, kde se narodil Smetana, který jsme také zdědili po komunistech velmi zdevastovaný. Tak to začínáme také opravovat. Ale stabilizace těch nejdůležitějších památek, tak to máme hotové."

Smetanův dům, foto: SchiDD, CC BY-SA 4.0 International
Mezi nejvýznamnější akce památkové péče v Litomyšli patřila v uplynulých letech rekonstrukce Smetanova domu, zámeckého areálu a řady měšťanských domů v centru města. V součastnosti se připravuje i oprava interiéru piaristického kostela se vzácnými sochami Matyáše Brauna. Hlavní smysl památkové regenerace Litomyšle však starosta Brýdl nevidí jen v tom, aby se město líbilo turistům:

"Já jsem říkal, aby v těch domech byla funkce, aby tam lidé bydleli, aby tam byla kultura. Prostě aby to nebyly jen mrtvé památky na koukání turistům, ale to bylo pro život."

Historická centra většiny měst a obcí se za poslední léta výrazně změnila k lepšímu. Přes dosavadní investice však vzniká v České republice na památkách vnitřní dluh, k jehož vyrovnání by bylo třeba do památkové péče investovat každoročně šest miliard korun. Státní rozpočet však ročně uvolní jen dvě miliardy. Podle památkářů způsobují další odklady nevratné změny.