Zámek v Litomyšli je 20 let v UNESCO, přibylo turistů z ciziny

Zápis zámeckého areálu v Litomyšli do prestižního seznamu UNESCO přivedl do města více zahraničních turistů. Pomáhá také získávat více peněz na propagaci památky a její opravy. Z věhlasu zámku profitují i podnikatelé ve městě.

Zámek v Litomyšli, foto: Přemysl Otakar, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Zámek v Litomyšli, foto: Martina Schneibergová

Na seznamu UNESCO se zámek objevil před dvaceti lety. Podle kastelánky zámku Zdeňky Kalové si mnoho zahraničních turistů vybírá právě tyto památky. Jsou agentury, které především asijské turisty vozí po památkách UNESCO a dělají pro ně specializované zájezdy. Zdeňka Kalová odhaduje podíl zahraničních návštěvníků na 20 až 25 procent. Ročně zámek navštíví přes 50.000 lidí.

Co každému utkví v paměti, jsou psaníčková sgrafita na fasádě. Jak uvedla při jedné z návštěv zámku průvodkyně Adéla Kabrhelová, původně tu bylo 8000 sgrafit, každé psaníčko bylo originál, nikde se údajně neopakovaly stejné motivy.

"Za dob Valdštejn - Vartenberků byla psaníčka, ty vnější stěny zakryty bílou vápennou omítkou, a to proto, že v 18. století postihlo Litomyšl mnoho požárů a vnější stěny zámku byly poničeny. 200 let tu psaníčka nebyla. Odkryta byla až ve 20. století a rozsáhlé restaurátorské úpravy proběhly až v 70. letech 20. století. Z těch původních psaníček je tu 40 procent. Ostatní jsou převážně dílem restaurátorů ze 70. let. Ti zde pracovali pod vedením Olbrama Zoubka."

Komín na zámku Litomyšl, foto: Lehotsky, CC BY 3.0

Převážnou část původního sgrafita vytvořil Šimon Vlach. Ten tu má být také spodobněn. Měla to být pomsta italských stavitelů zámku.

"Říká se, že Šimon Vlach byl proutník a chodil za manželkami těch dvou Italů. Oni ho prý proto ztvárnili na velký komín. Je tam takový divý muž, taková karikatura, tak to je prý Šimon Vlach."

Umístění na seznam UNESCO pomohlo získat evropskou dotaci

Umístění zámku na seznam UNESCO pomohlo k získání evropské dotace na opravu prostranství u zámku, která stála 412 milionů korun. Koná se zde i prestižní operní festival Smetanova Litomyšl. Jméno Bedřicha Smetany nese proto, že se narodil ve zdejším zámeckém pivovaru.

I ten se dočkal mimořádně zdařilé rekonstrukce. Když si totiž tento zámek v roce 1994 vybral tehdejší prezident Václav Havel jako místo setkání sedmi středoevropských prezidentů, netušil, jaký zájem o pivovar to vyvolá. Bylo rozhodnuto, že Evropská aliance YMCA zde vytvoří školící centrum s ubytováním. A právě z oken pivovaru je krásný výhled na originální sgrafita.

Litomyšl má unikátní divadlo, jedno z pěti na světě

Zámecké divadlo, foto: Martina Schneibergová

V přízemí zámku se dochovalo unikátní klasicistní rodinné divadlo z roku 1797. Mimochodem představení se tu sehrálo i pro sedm středoevropských prezidentů. Takových divadel je v Evropě pouze pět (dvě ve Švédsku, jedno v Rusku a dvě v Česku). Areál divadla využil v osmdesátých letech i režisér Miloš Forman pro natáčení oscarového snímku Amadeus. Poté věnoval zámku lustr, který váží přes 300 kilogramů.

Divadelní kulisy byly dílem vídeňského dvorního malíře Josefa Platzera a vymaloval ho Dominik Dvořák, dvorní malíř Valdštejn - Vartenberků. Divadelní soubor tvořila především šlechta. Lavice před jevištěm byly pro měšťany, zaměstnance zámku a někdy i pro poddané.

"Před každou hrou byl vytvářen zasedací pořádek. Když zde byli poddaní, seděli zcela vzadu a moc toho neviděli, jelikož tam vadí ve výhledu sloupy. Hry byly hrány v němčině a ve francouzštině, takže poddaní ani moc nerozuměli, ale byla pro ně pocta, že zde mohli být s hraběcí rodinou. Zajímavé jsou dvě podlouhlé lavice po pravé i levé straně, ty byly pro kominíky. Jelikož během představení bylo používáno hodně svíček, tak hrozilo nebezpečí požáru. Kominíci měli u sebe kožené měchy. Ty byly naplněné vodou, aby mohli hasit případný požár."