Mezinárodní festival Divadlo probíhá v Plzni

r_2100x1400_radio_praha.png

V Plzni v těchto dnech probíhá Mezinárodní festival Divadlo, tradiční festival shrnující úspěchy českého a středoevropského divadla poslední sezóny. Nynější 17. ročník se koná v roce 20. výročí sametové revoluce. Jak reagovali pořadatelé na toto výročí? Na to jsme se zeptali divadelního režiséra a ředitele festivalu Jana Buriana.

„No my to považujeme samozřejmě za natolik významnou událost, těch dvacet let má symbolický význam v tom smyslu, že jde celou jednu generaci, že jsme si řekli, že se pokusíme uvést tady práce těch tvůrců, zejména režisérů, kteří vstoupili do profesionální praxe po roce 1990, což jsou lidé, kteří vlastně už svou tvorbou nikdy nereagovali na to, na co třeba reagovala moje generace jako vlastně na úplnou prioritu. Jeden z hlavních důvodů, proč třeba já jsem šel ještě k divadlu, byl ten, že to byl jediný ostrov svobody, alespoň relativní, v konci 70. let, v 80. letech, zatímco tohle už jsou lidé, kteří museli mít jiné motivace, kteří se k tomu světu musí stavět jinak, protože mají prostě s ním jinou zkušenost.“

V Plzni se představí 31 souborů. O jaké divadelní žánry půjde?

„Tak festival je multižánrový, protože vlastně se pohybuje v rozpětí od řekněme moderní interpretace klasických dramatických textů, chcete-li činoherních, až po opravdu alternativní divadlo, které je zacíleno spíš na nějakou takovou sociální komunikaci a využívá zcela netypických a nedivadelních prostorů. Dohromady vlastně cílem toho festivalu je vytvořit nějaký, řekněme objektivní obraz o stavu evropského a zejména středoevropského divadla v těch posledních letech, byť inscenace, které uvádíme, jsou až na drobné výjimky všechno inscenace zcela nové, protože s tím festivalem se pojí prestižní konference a symposium, kterou tady pořádáme ve spolupráci s Mezinárodní asociací kritiků a která právě má jako hlavní téma evropské divadlo dvacet let poté, jeho reflexe a perspektivy.“

Mohl byste z toho programu vyjmout některé zajímavosti, některé zajímavé body?

„Za první chci říct, že takový festival je hlavně zajímavý tím, jak je poskládán a jaký obraz vytváří dohromady. Jinak pochopitelně, že nemohu opomenout některá divadla, která patří dneska k evropské špičce, ať už je to Katona József Színház z Budapešti, Teatr Stary z Krakova, ale taky třeba divadlo z rumunské Kluže, kde pracuje velmi renomovaný, světoznámý režisér pan Gotthárd v divadle maďarské menšiny v Rumunsku, což je taky takové specifické prostředí a specifická zkušenost, která právě k tomu hlavnímu tématu našeho festivalu má určitě co říct.“

A jak je to s financemi? Letošní rok je ve znamení značných finančních problémů na všech stranách. Jak jste na tom vy?

„No tak rozpočet se nám vlastně podařilo zajistit na zhruba té úrovni jako loni. Na druhou stranu samozřejmě i my pociťujeme, že ta ochota řekněme investovat do kultury byl v těch uplynulých letech větší. V této chvíli hlavně doufáme, že se nám podaří ještě dobře zafinancovat ten příští rok než se hospodářství dostane z recese, aby ten festival mohl v co největší kvalitě pokračovat nadále.“