Mezinárodní kongres psychiatrů v Praze skončil

Jiří Raboch, zdroj: ČT24

V Praze skončil historicky první světový kongres psychiatrů, který hostila postkomunistická země. Do České republiky přijelo přes 6000 účastníků ze 125 zemí světa, v 19 paralelních sekcích zaznělo na 3000 příspěvků. V Praze byl zvolen nový předseda Světové psychiatrické společnosti Mario Maj, který zdůrazňuje právo duševně nemocných na tělesné zdraví. Organizačně náročnou akci s úspěchem řídil MUDr. Raboch, kterého se ptám, zda akce přinesla některé zásadní vědecké poznatky v oblasti duševního zdraví.

"Ne, já si nemyslím, že by tady zazněly nějaké zásadní novinky, nějaké průlomové... bezpochyby jsme tady hovořili například o nových lécích, které i k nám by měly na jaře příštího roku vstoupit. V oblasti například depresí by měly přinést trochu jiný mechanismus účinku, zasahování do chronobiologických rytmů, což je úplná novinka... Takže takové věci tady zazněly, nicméně tyto velké konference jsou cíleny především na to, aby se lidé setkali, aby konfrontovali výsledky své práce z konkrétní klinické praxe v různých částech světa. Tím že je to světový kongres, tak je tam věda samozřejmě přítomna, ale má to širší společenské a organizační aspekty."

Jak je na tom na konci první dekády nového tisíciletí česká psychiatrie ve srovnání se zahraničím?

"Já myslím, že dobře i špatně. Z hlediska celosvětového je to skutečně dobrá péče. Máme velmi kvalitní odborníky, kteří se dobře uplatní všude ve světě. Trošku nás mrzí, že naše společnost na tento sektor zdravotní péče dává málo finančních prostředků."

Proč to tak je? Proč právě naše psychiatrie ve srovnání s Evropou dopadla tak tristně, pokud jde o výdaje státu v poměru k ostatním výdajům zdravotního resortu?

"Když budete mluvit s psychiatry z jakýchkoliv jiných částí světa, tak budou také říkat, že na tom jsou špatně. Ale já myslím, že ta data, která jsme zde ukázali, jsou pro českou psychiatrii ještě horší než v jiných státech."

Abychom byli přesní, z vaší tabulky vyplývá, že Česká republika se ocitla na předposledním místě před Slovenskem.

Protestní pochod několika set odpůrců psychiatrie,  foto: ČTK
"Ano. Je to asi souhra faktorů. Musíme si dávat vinu i my sami, kteří reprezentujeme tento obor, že v minulosti, když se začaly přerozdělovat peníze, jsme nebyli dost průbojní. Ale nejenom to. Politika v těch přechodových obdobích se zajímá o věci, jako je život a smrt, a kvalita života přichází až v druhé etapě. Duševní poruchy jsou historicky, dlouhodobě spojeny s určitým stigmatem, s vyloučením ze společnosti a v naší centrálně orientované společnosti to tím bylo podtrženo a transformace asi probíhá tím obtížněji."

A jak se díváte na protesty proti psychiatrii, které proběhly v Praze? Děje se to i v zahraničí?

"Já myslím, že tímto jsme završili náš vstup do globalizovaného světa. Když přijedete kamkoliv na velkou mezinárodní konferenci, tak toto je standard. A stalo se to standardem i v České republice. Ale chtěl bych velmi zdůraznit, že my se snažíme spolupracovat s ochránci práv, se zástupci pacientských i příbuzenských organizací, a ti všichni byli v rámci kongresu uvnitř a diskutovali jsme o závažných problémech. Tito lidé, kteří stáli před Kongresovým centrem, oni sice hovoří o závažných problémech, o kterých je třeba diskutovat a řešit je, ale považuji je za extremisty. Myslím, že křikem před Kongresovým centrem se tyto problémy nevyřeší."