Migrace a Česká republika
V souvislosti s očekávaným rozšířením Evropské unie se velmi často hovoří o riziku migrace v Evropě. Někdy se hovoří o tom, že rozšíření Unie může nastartovat proces přesunu obyvatelstva. Hrozí tedy, že Čechy bude více než jejich domov lákat Velká Británie či Německo? Jaké jsou migrační trendy v České republice?
Téma migrace z České republiky otevřeli především Romové, kteří se opakovaně pokoušejí získal azyl ve Velké Británii. Velký počet žadatelů o azyl vyvolal reakci britské strany, která zavedla kontroly imigračních úředníků přímo na pražském letišti. Tento krok vyvolal bouřlivou reakci české veřejnosti. Čeští Romové tak zároveň spustili lavinu diskusí o případné hrozbě migrace po rozšíření Evropské unie. Po vstupu do evropské dvanáctky totiž nebude možné přesuny obyvatel mezi členskými zeměmi nijak zvlášť ovlivňovat. Navíc, jak je zřejmé z reakce britské strany, téma přistěhovalectví je velmi citlivé.
Jsou obavy z vystěhovalecké vlny z Čech oprávněné? Jak známo, Češi znají v nedávné historii několik velkých emigračních vln. Po 1.světové válce, po roce 1948 i v 70. létech minulého století. Tehdy byly migrační vlny obvykle spojeny s politickými změnami. Hrozí tedy něco podobného i dnes? Více sociolog Jiří Musil.
"Z Čech se stěhovalo mnoho lidí, mezi rokem 1900 až 1937 se vystěhovalo 600 000 tisíc lidí, ale teď k něčemu takovému nemusí dojít. Jednak je tu jazyková bariéra, ale hlavně pocit, že se tady dá něco dokázat, pocit osobní svobody, to vše je důležité."
Podle průzkumů mezi obyvateli v česko-německém pohraničí se skutečně drtivá většina lidí nechystá odejít do Německa, či kamkoli jinam. Takto smýšlí 93 % lidí. Ze zbývajících sedmi procent lidí, kteří o změně svého bydliště uvažovali, jen pouhých devět procent podniklo reálné kroky k vycestování a práci v zahraničí. Tato čísla hovoří za vše.
"Je jasné, že Češi nemají sbalené kufry a nečekají až se otevřou brány Evropské unie. Často se tyto argumenty používají jako strašáci proti rozšíření Evropské unie, ale je to nesmysl."
Říká Mark Leonard z britského Foreign Police Centre. Prof. Musil k tomu dodává.
"Češi patří spíše k těm méně migrujícím kategoriím obyvatel, ve srovnání s Poláky, Maďary nebo Rusy. Zde jsou migrační proudy mnohem silnější. U nás nic podobného nehrozí. Nepředpokládám, že po vstupu do EU dojde k nějakému mohutnému odlivu."
Naopak Češi si budou muset zvyknout na to, že se Česko stane stále více cílem přistěhovalců z jiných zemí. Více prof. Musil.
"Už dnes je ČR, ale i Polsko, Maďarsko, tzv. nárazníkovou zónou. Tyto země přitahují lidi z Ukrajiny, Ruska, Rumunska. Kdybyste dělal průzkum mezi stavebními dělníky, divil byste se, kolik je mezi nimi Ukrajinců. Tím se přibližujeme západní Evropě. Začínáme být pro jiné země přitažliví, protože určité druhy prací už čeští zaměstnanci nechtějí dělat."
Počty těch, kteří do ČR přijíždí stále roste. I když česká azylová politika je jedna z nejpřísnějších v Evropě. Od roku 1990 do poloviny letošního roku zažádalo o azyl v Česku 56 000 cizinců. Získalo jej jen něco přes dva tisíce a podmínky se stále zpřísňují. Např. za letošní rok získalo azyl v České republice pouhých 89 lidí.
