Migrénou v Česku trpí kolem miliónu lidí. Pomoct může biologická léčba

Bolest hlavy zná skoro každý. Migrénou pak trpí každý desátý Čech. Třikrát až pětkrát častěji jsou to ženy. Mnoho pacientů nemá diagnózu potvrzenou od lékaře a často užívá jen léky na bolest hlavy.

Ilustrační foto: Send me adrift. on Foter.com / CC BY-NC-ND

Podle odborníků je migréna často podceňovaná a bagatelizovaná jak pacienty, tak jejich okolím. Nejde však o "běžné" bolení hlavy, ale chronické neurologické onemocnění, kdy bolení hlavy doprovází nevolnost, porucha vidění nebo citlivost na světlo a zvuky. Záchvat migrény může trvat čtyři hodiny, ale také tři dny. Přichází dvakrát až čtyřikrát měsíčně, u části lidí i mnohem častěji.

Pomoci může biologická léčba

I když jsou příznaky známé asi dva a půl tisíc let, stále se migrény zbavit úplně nedokážeme. Lidé se snaží nemoc řešit volně prodejnými analgetiky. Zvyšující se dávky, ale znamenají velkou zátěž pro organismus. Tělo si na ně může zvyknout, a postupně přestávají účinkovat. Naopak léky typu antiepileptika, kterými se migréna léčí, nejsou návykové, jako je tomu u analgetik.

Pomoci by mohla podle odborníků i biologická léčba. Jako u paní Zuzany, která měla až 17 záchvatů migrény za měsíc.

"Ze začátku přišla bolest hlavy, se kterou jsme se probudila. Vzala jsem si analgetika, ty nezabíraly. Tak jsem si vzala další a další, které nezabíraly. Musela jsem ale nějak fungovat, protože jsem chodila do zaměstnání. To bylo hodně svízelné."

Dnes dostává paní Zuzana jednu injekci měsíčně, která působí na konkrétní cíl v místě vzniku migrény. Taková léčba však může měsíčně vyjít až na 20 tisíc korun, a zatím ji neproplácí pojišťovny. Jak uvedl neurolog a předseda Společnosti pro diagnostiku léčby bolestí hlavy David Doležil, vedou se jednání s pojišťovnami, protože u určitého typu pacientů může být biologická léčba jedinou nadějí.

"Pokud dospějeme do fáze, kdy bude schválená úhrada přes pojišťovny, tak bude pravděpodobně přítomna ještě jedna podmínka, a to ta, že pacienti budou muset mít dokladované selhání dvou standardních léčebných postupů, než dostanou biologickou léčbu."

Spouštěč migrény je u každého jiný

Ilustrační foto: Vangelis Thomaidis / FreeImages

Nejvíc nemocných je mezi 18 a 60 lety. Podle Davida Doležila trpí migrénami pacienti velkou část svého života. U žen je svázaná s hormony, takže se často zhoršuje v době menstruace a končí po menopauze.

Kvůli často paralyzující bolesti může migréna nemocného vyřadit z práce, omezit ho při provozování koníčků či zábavě. Častým spouštěčem je fyzická aktivita, některé druhy jídla či pití. Každému ale záchvat přivodí něco jiného. Někomu vadí alkohol, časté je zejména červené víno, jinému různé druhy sýrů nebo jídla s glutamátem.

"Pokud trvá ta bolest hlavy vcelku jeden den bez efektu na běžná analgetika, tak je to určitě důvod, proč si zajít k praktickému lékaři, případně k neurologovi."

Jak dodal neurolog David Doležil, v ČR zatím nebyla provedena epidemiologická studie, ale chystá se. Odhadem je nemocných kolem milionu. Více než 40 procent nemá nemoc diagnostikovanou.