Minimální mzda se zvýší, dlouhodobě je pod hranicí chudoby

Minimální mzda se od ledna zvýší o 1150 korun a bude tak činit 13.350 korun. Dohodli se na tom zástupci koaličních ANO a ČSSD. Vláda by měla nařízení o růstu mzdy schválit příští týden.

Foto: Ondřej Šponiar, Pixabay / CC0

Minimální mzda v Česku je dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby. Za tu se loni brala částka 11.195 korun na dospělého člověka. Minimální mzda dosahovala před zdaněním 11.000 korun. Statistici už dřív poukazovali na takzvanou pracující chudobu a neplatnost tvrzení, že chudý je jen ten, kdo nepracuje.

"Problém pracující chudoby ukazuje, že mít zaměstnání v současnosti již není zárukou jistoty kvalitního života, natož blahobytu," uvedl Český statistický úřad.

Podle údajů Eurostatu v roce 2016 téměř desetině zaměstnaných obyvatel EU nad 18 let hrozila chudoba. Nejlepší byla předloni situace ve Finsku. Na druhé příčce skončilo Česko. Zde bylo 3,8 procenta lidí s výdělkem pod hranicí chudoby. Nejhůř na tom naopak byli rumunští zaměstnanci, nedostatečný příjem mělo téměř 19 procent z nich.

Podle firem roste produktivita pomaleji než mzdy

Jana Maláčová (Foto: ČTK / Kateřina Šulová)

Minimální mzda se citelněji zvyšovala v minulém volebním období za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Z 8500 korun ji bývalý kabinet postupně zvedl na nynějších 12.200 korun, tedy o 3700 korun. Zaměstnavatelé se výraznějšímu navyšování brání. Roste totiž i zaručená mzda, takže je nutné zvednout výdělky také dalším lidem. Některé firmy si stěžují na to, že kvůli nařízenému přidání pracovníkům s nízkou kvalifikací jim nezbývá na navýšení odměn pro odborné síly. Poukazují také na to, že produktivita roste pomaleji než mzdy.

Ministryně práce Jana Maláčová z ČSSD je s navýšením minimální mzdy spokojená:

"Já si myslím, že to je poměrně slušná částka, je to kompromisní číslo. Co se týká navýšení životního existenčního minima, tak jsme se dohodli, že budeme ještě jednat na úrovni koalice. Takže navýšení minimální mzdy je dohodnuto, a já to přinesu příští úterý na stůl."

Ilustrační foto: Tero Vesalainen, Pixabay / CC0

O současném navýšení se v tripartitě i na vládě vedly dlouhé debaty. Odbory totiž požadovaly 1 500 korun, zatímco podnikatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800. Podle Hospodářské komory firmy zatíží nedávno schválené proplácení prvních tří dnů nemoci. Podnikatelé jsou znepokojeni i návrhy na zavedení povinného pátého týdne dovolené.

Odboráři naopak poukazují na to, že minimální mzda je pod hranicí chudoby a nízké výdělky pak musí dorovnávat sociálními dávkami stát. Kritizují pomalé přibližování Česka západním státům.

Podle analýzy, kterou si nechaly před několika lety odbory vypracovat, se ale při zvyšování minimální mzdy snižují i mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky. Nejrychleji totiž rostou právě nejnižší tarifní stupně, naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji. Někteří zaměstnanci to podle analýzy vnímají jako nespravedlnost, což může vést k poklesu jejich produktivity, a tím ke snížení výkonnosti celého podniku.