Ministr Tvrdík odstoupil, nad armádní reformou visí otazníky
Minulý týden rezignoval ministr obrany Jaroslav Tvrdík, který dlouhodobě patřil k nejpopulárnějším a nejúspěšnějším členům vlády. Co bylo příčinou jeho rezignace a co tento krok znamená pro připravovanou reformu armády? Více v rubrice Jaromíra Marka.
"Když jsem nastupoval, dostal jsem úkol: reforma armády. Dostal jsem zdrojový rámec a já podle něj připravil reformu ozbrojených sil. Tento závazek se prosadil jako dlouhodobý záměr ČSSD, zvítězili jsme s ním ve volbách, ve kterých jsem získal mnoho preferenčních hlasů. Řada obyvatel a většina vojáků volila ČSSD kvůli mně a reformě armády. Ta se dostala i do programového prohlášení vlády. Na tyto závazky nyní rezignujeme a já považuji za logické, že rezignuji na svoji funkci."
O co jde? Připravovaná reforma české armády počítala s 2,2 procenty HDP ročně. To na podzim přislíbila vláda a, na pražském summitu NATO, i tehdejší prezident Václav Havel. V souvislosti s reformou veřejných financí však bude na armády peněz méně, tedy 1,9 procenta hrubého domácího produktu. V praxi to znamená, že v reformních letech 2004-8 bude mít armáda o více než 50 mld korun méně, což je pro představu jeden roční armádní rozpočet.
S Tvrdíkovými rezolutními závěry souhlasí i stínový ministr obrany za ODS Petr Nečas. Odstoupení Jaroslava Tvrdíka jej nepřekvapilo.
"Už jistou dobu jsem věděl, že se chystají rozpočtové škrty a znal jsem jeho připravovanou reakci."
Ministr Tvrdík tvrdí, že reforma armády je ohrožena. Je to skutečně tak, nebo existuje nějaké jiné řešení?
"Koncepce reformy, která je předložena není realizovatelná za méně než 2,2 % HDP ročně. Jistě, že existují rezervy, tento koncept lze považovat za příliš rozmáchlý. Na druhé straně, chceme-li moderní plně profesionální armádu, musíme počítat, že to něco stojí. Je iluze, že profesionální armáda je levnější, než armáda založená na základní vojenské službě. I tady platí české přísloví: bez peněz do hospody nelez!"Co bude s armádní reformou dál? Před příštím ministrem obrany je celá řada naléhavých úkolů: zrušení základní vojenské služby a profesionalizace armády, vyřešení dlouho diskutovaného nákupu stíhaček a celá řada dalších problémů.
"Je potřeba učinit analytické kroky. Nový koncept bude založen na nových podmínkách. Vojenská reforma se ocitla na bodu nula a bude zapotřebí přehodnotit i některé naše spojenecké závazky."
S tím souhlasí i odstupující ministr Jaroslav Tvrdík.
"Reforma je zmrazená a pravděpodobně nebude pokračovat podle původního konceptu."
Rezignace Jaroslava Tvrdíka byla velmi emotivní. Svůj záměr odejít z čela resortu oznámil premiéru Špidlovi ve čtvrtek ráno, po osobní schůzce vzal svoje rozhodnutí zpět, nicméně v pátek odpoledne už ministrem obrany nebyl. V tisku k tomu Tvrdík uvedl, "je lepší být hlupákem jeden den, než celý život". I toto emotivní jednání bylo pro ministra Tvrdíka typické. Jeho nejbližší spolupracovníci jej charakterizují jako workoholika, který pracoval osmnáct hodin denně, neuměl odpočívat a mnohdy vynášel zbrklé soudy. Za všechny připomeňme jen jeho výrok, že tehdy nové české letadlo L-159 ohrožuje piloty více než protivník, čímž snížil šance Aera Vodochody uspět na zahraničních trzích. Dramatickému Tvrdíkovi se však podařilo to, o čem mohli jeho předchůdci snít: vojsko se u občanů těší oblibě jako nikdy předtím.Více armádní expert deníku MF Dnes Jan Gazdík.
"Určitě je to nejschopnější ministr po roce 1989. Měl nějakou vizi a nejvíc armádu proměnil. Dal jí tvář, kterou snad přijala i veřejnost. Mise v Kosovu, Afghánistánu, Kuvajtu nebo nyní v Iráku, to jsou úžasné akce, kvůli kterým nás spojenci oceňují."