Ministr Tvrdík odstoupil, nad armádní reformou visí otazníky

Bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík, foto: ČTK

Minulý týden rezignoval ministr obrany Jaroslav Tvrdík, který dlouhodobě patřil k nejpopulárnějším a nejúspěšnějším členům vlády. Co bylo příčinou jeho rezignace a co tento krok znamená pro připravovanou reformu armády? Více v rubrice Jaromíra Marka.

Bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík,  foto: ČTK
Jako důvod pro svůj radikální krok uvedl ministr Tvrdík fakt, že v souvislosti s reformou veřejných financí, dojde i ke snížení rozpočtu ministerstva obrany. To podle něj vážně ohrozí realizaci připravované armádní reformy.

"Když jsem nastupoval, dostal jsem úkol: reforma armády. Dostal jsem zdrojový rámec a já podle něj připravil reformu ozbrojených sil. Tento závazek se prosadil jako dlouhodobý záměr ČSSD, zvítězili jsme s ním ve volbách, ve kterých jsem získal mnoho preferenčních hlasů. Řada obyvatel a většina vojáků volila ČSSD kvůli mně a reformě armády. Ta se dostala i do programového prohlášení vlády. Na tyto závazky nyní rezignujeme a já považuji za logické, že rezignuji na svoji funkci."

O co jde? Připravovaná reforma české armády počítala s 2,2 procenty HDP ročně. To na podzim přislíbila vláda a, na pražském summitu NATO, i tehdejší prezident Václav Havel. V souvislosti s reformou veřejných financí však bude na armády peněz méně, tedy 1,9 procenta hrubého domácího produktu. V praxi to znamená, že v reformních letech 2004-8 bude mít armáda o více než 50 mld korun méně, což je pro představu jeden roční armádní rozpočet.

S Tvrdíkovými rezolutními závěry souhlasí i stínový ministr obrany za ODS Petr Nečas. Odstoupení Jaroslava Tvrdíka jej nepřekvapilo.

"Už jistou dobu jsem věděl, že se chystají rozpočtové škrty a znal jsem jeho připravovanou reakci."

Ministr Tvrdík tvrdí, že reforma armády je ohrožena. Je to skutečně tak, nebo existuje nějaké jiné řešení?

Bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík,  foto: ČTK
"Koncepce reformy, která je předložena není realizovatelná za méně než 2,2 % HDP ročně. Jistě, že existují rezervy, tento koncept lze považovat za příliš rozmáchlý. Na druhé straně, chceme-li moderní plně profesionální armádu, musíme počítat, že to něco stojí. Je iluze, že profesionální armáda je levnější, než armáda založená na základní vojenské službě. I tady platí české přísloví: bez peněz do hospody nelez!"

Co bude s armádní reformou dál? Před příštím ministrem obrany je celá řada naléhavých úkolů: zrušení základní vojenské služby a profesionalizace armády, vyřešení dlouho diskutovaného nákupu stíhaček a celá řada dalších problémů.

"Je potřeba učinit analytické kroky. Nový koncept bude založen na nových podmínkách. Vojenská reforma se ocitla na bodu nula a bude zapotřebí přehodnotit i některé naše spojenecké závazky."

S tím souhlasí i odstupující ministr Jaroslav Tvrdík.

"Reforma je zmrazená a pravděpodobně nebude pokračovat podle původního konceptu."

Jaroslav Tvrdík v Basře  (Irák),  foto: ČTK
Rezignace Jaroslava Tvrdíka byla velmi emotivní. Svůj záměr odejít z čela resortu oznámil premiéru Špidlovi ve čtvrtek ráno, po osobní schůzce vzal svoje rozhodnutí zpět, nicméně v pátek odpoledne už ministrem obrany nebyl. V tisku k tomu Tvrdík uvedl, "je lepší být hlupákem jeden den, než celý život". I toto emotivní jednání bylo pro ministra Tvrdíka typické. Jeho nejbližší spolupracovníci jej charakterizují jako workoholika, který pracoval osmnáct hodin denně, neuměl odpočívat a mnohdy vynášel zbrklé soudy. Za všechny připomeňme jen jeho výrok, že tehdy nové české letadlo L-159 ohrožuje piloty více než protivník, čímž snížil šance Aera Vodochody uspět na zahraničních trzích. Dramatickému Tvrdíkovi se však podařilo to, o čem mohli jeho předchůdci snít: vojsko se u občanů těší oblibě jako nikdy předtím.

Více armádní expert deníku MF Dnes Jan Gazdík.

"Určitě je to nejschopnější ministr po roce 1989. Měl nějakou vizi a nejvíc armádu proměnil. Dal jí tvář, kterou snad přijala i veřejnost. Mise v Kosovu, Afghánistánu, Kuvajtu nebo nyní v Iráku, to jsou úžasné akce, kvůli kterým nás spojenci oceňují."