Ministr zahraničí Tomáš Petříček: Podpora krajanům by se měla zdvojnásobit

Club de Español y Checo, foto: Enrique Molina

Podpora krajanů a výuky češtiny v cizině by se měla od roku 2021 výrazně zvýšit. V zahraničí přibývání mladých rodin, které počítají s návratem do Česka.

Ilustrační foto: Robert Mikoláš, archiv ČRo

Mají tedy zájem, aby se jejich děti učily česky. Program by se proto měl zaměřit ještě více na podporu českých škol v zahraničí. Plánuje se mimo jiné vyslání dalších učitelů češtiny i na univerzity v USA či Británii. Zvažuje se větší podpora bohemistiky v Itálii či Německu.

Krajanská komunita se mění a roste

Podpora z ministerstva zahraničí by měla narůst z 21 milionů na 42 milionů korun, tedy dvojnásobně, uvedl pro Radio Praha International ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Tomáš Petříček, foto: ČTK / Ondřej Deml

"Je to určitě úspěch. Je to výsledek více než roční práce, kdy ministerstvo mapovalo naši krajanskou komunitu, komunitu Čechů žijících v zahraničí, která se také proměňuje a roste. Proto jsme také chtěli, aby se navýšila podpora naší krajanské komunity. Vláda nakonec i na základě nových údajů, které jsme jí poskytli, rozhodla, že se ta podpora zdvojnásobí."

Kolik ta podpora činí a na co bude využitá?

"Posledních 15 let byla podpora 21 miliónů korun ročně, od příštího roku se navýší na 42 miliónů korun ročně. Hlavní priority jsou: podpora českých škol v zahraničí, aby se děti učily český jazyk, na kulturní projekty, ale také chceme podpořit komunitu tím, že zlepšíme údržbu krajanských objektů, budov, které využívají krajanské spolky. V posledních letech se jejich počet výrazně navýšil. Ze 150 na přibližně 300 spolků v současnosti."

Foto: Tereza Sadílková, archiv ČRo

Měli jste obavy, že koronavirus a rozpočtová situace může nějak zbrzdit navýšení podpory pro krajany?

"My jsme především věděli, že krajanská komunita narostla za těch posledních 15 let, kdy se podpora nezvyšovala. Jsem rád, že jak ministerstvo financí, tak ministerstvo školství vnímá potřebu pomoci krajanské komunitě. I ona je teď postižená tou koronavirovou situací. Jelikož ten počet spolků výrazně narostl, tak jsme chtěli, aby podpora nebyla pouze symbolická, ale umožnila pořádat různé klubové a spolkové aktivity, aby byla zajištěna výchova a vzdělání českým dětem v zahraničí. Nakonec jsme našli cestu, jak i přesto, že musíme v jiných oblastech šetřit, aby to nebylo na úkor krajanské komunity."

Z hodiny češtiny v Banátu, foto: Robert Mikoláš, archiv ČRo

Krajanská komunita v zahraničí se v posledních letech proměňuje. Jsou to mladí lidé, kteří přichází do zahraničí žít na pět, deset nebo patnáct let. Jak se vám daří podpořit jejich zapojení do krajanského života?

"Přesně tak, za posledních patnáct let se ta komunita proměnila hlavně tím, že lidé odešli hlavně do členských států Evropské unie pracovat, studovat, chtějí získat profesní zkušenost. Řada z nich se chte také někdy vrátit zpět domů, proto chceme pomoci udržovat kontakty s českým prostředím. Vytváříme teď on-line prostředí, digitální prostor pro českou komunitu po celém světě. Druhým místem, kde se soustřeďuje krajanská komunita, jsou právě české školy nebo kurzy, kde se učí děti český jazyk a tady chceme i tím navýšením podpory pomoci českým rodičům, kteří chtějí vychovat své děti, a udržet jejich kontakt s českým prostředím."

Krajanská komunita v USA, foto: Jan Kaliba, archiv ČRo

Pak je tady starší krajanská komunita, mají své spolky. Jak se vám daří vybalancovat podporu starší a nové krajanské komunity?

"I v návrhu se počítá s tím, že velká část prostředků bude směřovat do tradičních krajanských komunit. Podstatná část financí půjde na podporu spolkové činnosti, například v USA, Kanadě. Jsou země, kam směřovala emigrace už v 19. století, ale především v roce 1948 a 1968. Nezapomínáme ani na tradičnější krajanskou komunitu."

Které krajanské komunity potřebují z vašeho pohledu větší podporu? Co unikátní Banát v Rumunsku, odkud ochází mladá generace?

Češko Selo v Banátu, foto: Robert Mikoláš, archiv ČRo

"Ano, jsou i některé unikátní komunity. V tuto chvíli hovoříme o nějakém speciálním programu na podporu českého kulturního dědictví v Banátu. Chceme pomoci zachovat tuto unikátní komunitu, vytvořit pracovní místa, aby se udržela v tom prostředí, ve kterém je. Obecně se snažíme vyváženě přistupovat k potřebám té starší krajanské komunity a potomkům českých emigrantů a k potřebám té novodobější spíše expatovské komunitě, která odešla za prací. Jsou to lidé, kteří ještě nejsou rozhodnuti, jestli chtějí v těch zemích zůstat natrvalo nebo se třeba jednou chtějí vrátit domů. Pro mě je důležité, abychom také využili ten potenciál, který krajanská komunita nabízí. Jsou to velmi často talentovaní lidé, vědci, umělci. Mohou výrazně přispět k posilování dobrého jména Česka ve světě tím, co dělají v těch zemích, ve kterých žijí."

Jak budou jejich zkušenost, jejich pohled zvenčí využité po návratu do Česka. Někteří třeba nanašli uplatnění podle svých představ a vrátili se do zahraničí zpět.

"Myslím, že můžeme začít u státní správy. Na ministerstvu zahraničí chceme více dát prostor lidem, kteří se vrací ze zahraničí s nabytými zkušenostmi, do české diplomacie. Chceme více pracovat třeba s lidmi, kteří mají zkušenosti z evropských institucí. Je to o individuálním přístupu, dát jasně najevo, že lidé, kteří mají tyto zkušenosti, jsou vítáni a to uplatnění dostanou. I proto jsme spustili projekt Czech.global, což by měla být globální digitální platforma pro Čechy, kteří žijí v zahraničí a pro lidi, kteří mají nějaký speciální vztah k České republice."

Řada krajanů je známa ve svém oboru. Jak může Česko využít jejich renomé?

Návštěva krajanů z Texasu, foto: Markéta Janíková, archiv ČRo

"Za prvé je tu možnost pomoci lidem, kteří hledají mezinárodní partnerství. Mohou se obracet na naše krajany. Řada z nich má velké renomé ve svých oborech, mohou mladším kolegům z Česka pomoci se v tom mezinárodním prostředí zorientovat, najít nové příležitosti. Vidíme také v rostoucí míře, že se řada těchto zkušených renomovaných odborníků chce vracet i do České republiky a řada univerzit už pracuje s lidmi, kteří se vrací. Jsou schopni vytvářet velmi zajímavé mezinárodní týmy v různých oborech. To bychom měli do budoucna rozhodně podporovat více. V neposlední řadě je to také reprezentace České republiky. Máme špičkové chirurgy, umělce, kteří žijí v Británii, Spojených státech i jinde ve světě a hlásí se k tomu, že jsou Češi původem, nebo občané ČR. Myslím, že je to ta nejlepší reprezentace pro naši zemi."

Foto: Marián Vojtek, archiv ČRo

Četla jsem několik článků, jak Češi v zahraničí zvažovali kvůli koronaviru v souvislosti s krajskými volbami, jestli mají jet do Česka a pak absolvovat karanténu ve své zemi. Volají už roky po korespondenční volbě. V jaké je to fázi?

"Pro mě je zavedení korespondenční volby velkou prioritou. Jsem rád, že je to obsaženo v návrhu novely zákona. Myslím, že na tom panuje napříč politickými stranami shoda. Jsou tam ale jiné otázky, které jsou v tomto zákoně obsažené, které zatím bohužel nevedly k tomu, že by byl zákon předložen do Poslanecké sněmovny ke schválení. Já stále věřím, že se to podaří."

Myslíte do konce volebního období?

"Nevím, jestli se to stihne tak, aby ta platnost byla od voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Jsem optimista, stále věřím, že bychom to stihnout mohli."

Ilustrační foto: Shanique Wright, Unsplash / CC0

V souvislosti s koronavirem se objevovaly problémy u mezinárodních párů a rodin. Vy jste o tom sám hovořil. V mnoha případech bylo možné partnera vidět po několika měsících, ale jsou země, kde je to složitější. Například manžel z Tunisu nedostal vízum, partner z Ruska nemohl přijet na svatbu. Budou se řešit tyto problémy, spojení rodin?

"My jsme usilovali o to, aby právě smíšené páry, kdy jeden je občanem Česka a druhý občanem jiného státu mohli přes tu komplikovanou situaci, kterou koronavirus způsobil, se setkávat, žít spolu, i když třeba žijí každý v jiné zemi. Bohužel zatím některá omezení jsou stále platná. My o tom jednáme jak s ministerstvem zdravotnictví, tak s ministerstvem vnitra, abychom lidem život nekomplikovali."

Děkuji za rozhovor.