Míra nezaměstnanosti se dostala pod 7 procent

Lidí bez práce je v Česku nejméně od roku 1998. Míra nezaměstnanosti se dostala pod sedm procent. Podle analytiků na tom má zásluhu rychlý růst ekonomiky a mírná zima a s tím spojená rychlá obnova sezónních prací například ve stavebnictví. Tradičně nejnižší nezaměstnanost zůstává v Praze - kolem 2,5 procenta, průměr vysoko překračuje Mostecko a Karvinsko.

Míra nezaměstnanosti je v Česku 6,8 procenta. O jedno volné pracovní místo se - řečeno společně se statistiky - uchází jen 3,5 zaměstnance. Ještě před rokem to bylo skoro jednou tolik. Nezaměstnanost ale neklesala všude. Její vývoj je dlouhodobě nerovnoměrný a některé regiony jsou postiženy více. K těm patří už zmiňované Mostecko, kde míra nezaměstnanosti činila téměř 18 procent. Následuje Karviná, Teplice, Ústí nad Labem a Jeseník. Naopak nejnižší nezaměstnanost je v Praze a okolí. V okrese Praha - západ se dokonce nepřehoupla ani přes 2 procenta. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas chce nezaměstnanost snížit i v problematických regionech. Jak uvedl, řada lidí není motivovaná aktivně si hledat práci.

"Spíše využívají kombinace sociálních dávek a práce na černo k docela spokojenému vyžití a proto je třeba velmi výrazným způsobem propojit sociální systém s trhem práce."

Podporu v nezaměstnanosti nyní bere více než čtvrtina uchazečů o práci. Přestože je v některých regionech nezaměstnanost vyšší, než celorepublikový průměr, jsou tu místa dlouhodobě prázdná. To je příklad Třebíčska. Jak uvádí Ivan Mužík z úřadu práce, v regionu je nezaměstnanost 9 procent, přesto jsou volná místa.

"Teď v poslední době kovo profese, jsou to zámečníci nebo obráběči."

Ekonomové odhahují, že větší motivaci lidí pracovat by měla přinést sociální a daňová reforma. Podle hlavního ekonoma České spořitelny Viktora Kotlana bez ní míra nezaměstnanosti pod určitou hranici neklesne.

"Vidím spíše mírný nárůst nezaměstnanosti v průběhu letních měsíců v souvislosti s se sezónním faktorem ukončení školní docházky. Ke konci roku se domnívám, že by nezaměstnanost mohla být spíše kolem těch současných úrovní. Další pokles míry nezaměstnanosti třeba směrem k šesti, k pěti procentům není moc pravděpodobný. Abychom se dostali na takto nízká čísla, museli bychom realizovat výraznější reformy na trhu práce, které by zajistily jeho pružnost."

Ve srovnání s okolními státy si v počtu nezaměstnaných vedeme dobře. Méně lidí bez práce má pouze Rakousko. Česká míra nezaměstnanosti je dokonce o sedm desetin procenta nižší, než průměr Evropské unie.

Podle analytiků z Next finance je pokles nezaměstnanosti z pohledu člověka hledajícího práci hmatatelné zlepšení. Z hlediska celé ekonomiky to však má i svá rizika. Nižší nezaměstnanost znamená i nižší nabídku zaměstnanců a tedy vyšší mzdy. Pro ekonomiku tak vzniká nová hrozba, že mzdy budou tlačit na inflaci. A právě inflace překvapivě vzrostla - meziročně na 2,5 procenta, což bylo pro finanční trhy překvapením. Podražily potraviny, bydlení, cigarety, péče o zdraví. Dá se očekávat, že se ceny budou ještě zvyšovat a inflace se letos dostane nad tři procenta.