Mizející česká a moravská nářečí ožívají na nové výstavě Akademie věd
Pidravý, bohdál, hafera… Slova, která dnes už málokdo zná nebo používá. Nářečí na území Čech a Moravy postupně ustupují – vinou stěhování obyvatel i vlivu masových médií. Právě mizejícím dialektům je věnována nová výstava Akademie věd.
Rozumíte řeči svých prarodičů, přátel či známých z jiných koutů naší země, mluví-li nářečím? A rozumějí oni vám? Takové otázky si kladou autoři výstavy s názvem Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd na pražské Národní třídě.
Výstava představuje nejen bohatství a rozmanitost dialektů na území Čech a Moravy, ale také upozorňuje na jejich postupný ústup. Přibližuje výsledky dlouhodobého mapování nářečí, díky němuž je možné sledovat, jak se jazyk měnil v průběhu desetiletí.
„Nářečí nejsou jen zvláštností minulosti, ale důležitou součástí kulturního dědictví i regionální identity,“ říká Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český Akademie věd, jedna z hlavních autorek výstavy. „Pokud je systematicky nezaznamenáme dnes, ztratíme nenahraditelné svědectví o způsobu života i myšlení předchozích generací,“ zdůrazňuje. Moderní technologie podle ní dnes umožňují zachytit jejich podobu přesněji než kdykoli dříve.
Expozice je multimediální – nabízí nářeční mapy, autentické zvukové nahrávky z různých období i interaktivní prvky. Jedním z nich je například ozvučená mapa, kde si mohou návštěvníci vedle sebe pustit archivní i novější záznamy a sledovat tak proměnu nářečí za posledních padesát let.
Zapojit se může každý
Vedle tradičních výstavních panelů připravili organizátoři i gauč a křesílka se stolkem, kde si každý návštěvník může vyplnit dotazník a zapojit se tak do jazykovědného šetření. Současně může přilepit na velkou nástěnnou mapu lísteček s výrazem, který se používá právě v regionu, odkud pochází.
A návštěvníky čeká i malý jazykový kvíz: označuje slovo cibéba cibuli, rozinku nebo pěnkavu? Správná odpověď je bé. Takové otázky i další podobné si mohou vyzkoušet přímo na výstavě.
Výstava je také symbolickým dárkem k 80. narozeninám Ústavu pro jazyk český Akademie věd, který vznikl 6. února 1946 přeměnou z Kanceláře Slovníku jazyka českého zřízené v roce 1911.
Součástí expozice je jak dlouhodobý, tak i aktuální výzkum mapování nářečí, kterým se zabývá dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd v Brně. Do projektu se prostřednictvím webu mapovaninareci.cz zapojilo již více než 6 tisíc respondentů.
A odborníci vítají další zájemce – čím více odpovědí získají, tím přesněji mohou zachytit aktuální stav českých nářečí.
