Mnichovo Hradiště - zámek s unikátním divadlem

Zámek Mnichovo Hradiště, foto: Miloš Turek

Cílem našeho putování je Mnichovo Hradiště. Zdejší zámek ukrývá vzácnou valdštejnskou knihovnu, sbírku delftské fajáns a unikátní zámecké divadlo.

Když přijdete do zámeckého parku, uvítá vás tu socha Václava Budovce z Budova. S tímto významným českým šlechticem je spojena stavba zámku i rozvoj Mnichova Hradiště, kam přišel roku 1602. Mládí strávil na univerzitách a procestoval řadu evropských zemí. Působil i v diplomatických službách v tureckém Cařihradu. Později vystoupil proti pronásledování Jednoty bratrské a vyslovil se pro uznání náboženských svobod.

Zámek Mnichovo Hradiště,  foto: Miloš Turek
"Václav Budovec z Budova byl vůdce českých stavů a protestantské opozice během 30ti leté války. Po porážce stavovské opozice roku 1621 byl popraven na Staroměstském náměstí a jeho majetek zkonfiskován. Zámek Mnichovo Hradiště dostal Albrecht z Valdštejna,"

připomněla smutný konec majitele zámku průvodkyně Kateřina Oplešťková. Valdštejnové pak zůstali na panství více než 300 let. O kulturní rozvoj zámku se zasloužil Vincenc z Valdštejna. Na studiích podporoval Josefa Myslivečka, setkával se s Wolfgangem Amadeem Mozartem. Od narození měl nemocné pravé oko - i na portrétech ho má mírně zavřené a zakalené. Další z Valdštejnů - Karel Emanuel zase v 18. století zaměstnával na svém zámku v Duchcově světoznámého dobrodruha Giacoma Casanovu. Když vymřela duchcovská linie rodu, byla knihovna zachráněna a převezena do Mnichova Hradiště.

Zámecká knihovna,  foto: CzechTourism
"Knihovna se nachází na původních policích a je tam asi 22 tisíc knih. Zhruba tak 2 tisíce knih se týká období 30ti leté války a protireformace. Naprostá většina je věnována botanice, jsou zde i mapy, různé atlasy, kabalistické a alchymistické spisy a podobně. Máme tady i rukopisy i od Giacoma Casanovy, který na zámku Duchcov napsal svoje poslední dílo a to je Historie mého života."

Valdštejnská knihovna je mimořádně kvalitním souborem, obsahuje např. pergamenový kancionál s iluminacemi, je to česká práce kolem roku 1500. Další zajímavostí zámku je obrazárna, která byla vytvořená v první polovině 18. století.

Zámecká jídelna,  foto: Pavel Pavlas,  ČRo
"Je zde 110 obrázků různé kvality. Nejvýznamnější je David a Betsabé od německého malíře Bartolomea Strobela. Zajímavostí je, jak byla tato obrazárna vytvořena. Nejdříve vznikly rámečky a poté byly sháněny různé obrazy. Naprostá většina obrazů byla znehodnocena tím, že byly buď ořezávány nebo naopak domalovány."

Začátkem 90. let byla při restaurování štukové výzdoby objevena na stropě freska, která znázorňuje boha Dia a Hefaista - Valdštejnové ji z neznámých důvodů překryli bílým nátěrem. Na zámku je i stůl vyplněný polodrahokamy z nedalekého vrchu Kozákov či lustr z českého štípaného skla z Harrachova. Ten představuje čtvero ročních období. Bílé květy jaro, barevné léto, podzim představují barevné listy a dozrávající vinná réva a vánoční koule zimu. Ale vydejme se do zámecké jídelny.

"Byla vytvořená v 2. polovině 19. století pro uložení delftské fajáns, což je keramika potřená modro bílou kobaltovou směsí. Není to tedy porcelán. Začala se vyrábět v 17. století v holandském přístavu Delft a byla to kopie japonského a čínského porcelánu, který pro měšťanskou vrstvu byl cenově nedostupný a tak holandští mistři začali napodobovat tento porcelán."

Zámecké divadlo,  foto: Pavel Pavlas,  ČRo
Jak dodala Kateřina Oplešťková, sbírka delftské fajáns se původně dostala jako věno na zámek Duchcov a patří k našim nejvýznamnějším souborům hrnčířského a dekoratérského umění. Sloužící určitě neměli příliš rádi vázu, které se říkalo pagoda. Měla devět pater a každé mělo své dno. A tak když chtěli vyměnit vodu tulipánům, museli celou vázu rozebrat, vyměnit vodu a zase složit.

Na zámku se hrálo i divadlo. Aby představení bylo dokonalé, měli k tomu i pomůcky, jednu z nich představila Tereza Zmejová. A to zvláštní kotouč, který při malém zatočení vyráběl vánek a při silném pak vichřici.

V roce 1833 prošel celý zámek i divadlo rekonstrukcí a to kvůli setkání států Svaté aliance. Přijeli sem například František I. a ruský car Mikuláš I. v doprovodu svých rodin. Stejně jako oni, pojďme zasednout do hlediště.

Zámecké divadlo,  foto: Pavel Pavlas,  ČRo
"Pro takto velkou společnost bylo nutné uspořádat doprovodný program. Mimo výjezdů do přírody, pořádání honů a taneční zábavy, velkou roli sehrálo právě toto zámecké divadlo. O herecké výkony se postarali herci ze Stavovského divadla a sehrála se tu například Goldoniho komedie Sluha dvou pánů."

Jak dodala Tereza Zmejová, po skončení setkání sloužilo divadlo pouze pro hraběcí rodinu a jejich hosty. Zámecké divadlo v Mnichově Hradišti je výjimečné i mezi evropskými zámeckými divadly - zachovala se zde tehdejší jevištní technika, například několik kulis, které se mohly vyměňovat.

"Například zátiší přírody, dále také ulic a domů a k nejvýznamnějším patří pohled na Pražský hrad a na Malou stranu. Ty boční kulisy se ovládaly ručně a to na dřevěných kolejnicích. Pravděpodobně se v divadle svítilo pomocí petrolejových a olejových lamp. Také kostýmy herců se zachovaly, nejsou však uloženy na tomto zámku, ale na zámku Duchcov."

Od roku 1999 je divadlo přístupné také veřejnosti.

10
50.527496300000
14.970947300000
default
50.527496300000
14.970947300000