Moravský barokní klenot na Svatém Kopečku

Nedaleko Olomouce je malý kopeček. Na jeho vrcholu se rozkládá majestátní komplex budov, jehož jádro tvoří Bazilika Navštívení Panny Marie. Široko je to místo známé jednoduše jako Svatý Kopeček. O jeho duchovní správu se tradičně stará Řád premonstrátských řeholních kanovníků známých zkráceně jako premonstráti.

Bazilika na Svatém Kopečku, foto: Vít Pohanka

Moravská Haná je rovina jako placka, jak rádi říkají místní. Ale hned na kraji hanácké metropole Olomouce se terén začíná zdvíhat. A přesně tam, na doslova prvním kopečku vrchoviny Nízkého Jeseníku byla v 17. století postavená kaple. Za jasného a slunného počasí tam dnes ale můžete už ze vzdálenosti mnoha a mnoha kilometrů vidět zářivě žlutobílou honosnou stavbu. Lepší místo pro poutní kostel by věřící jen těžko hledali. A máte-li štěstí, najde si na vás ochotně čas ideální průvodce: páter Ambrož Petr Šámal z řádu premonstrátů:

„V 17. století žila v Olomouci rodina Andrýsků. Její hlavou byl obchodník jménem Jan. Dovážel víno z Rakouska a jižní Moravy a často přepřahal koně v obci Luleč nedaleko Vyškova, asi padesát kilometrů odsud. A tam viděl krásný kostel na kopečku, od kterého byl nádherný rozhled do úrodné roviny, stejně jako teď vidíme tady. Jana Andrýska to ke slibu, že jestli zbohatne, postaví aspoň kapli na počest Panny Marie na podobném kopečku u Olomouce. Pak opravdu přišel k majetku: příbuzný mu odkázal velké jmění a to mu umožnilo, aby na tomto místě kapli vystavil.“

Páter Ambrož Petr Šámal, foto: archiv Ambrože Petra Šámala

Bohužel to bylo právě v době Třicetileté války, která znamenala pro tento kraj velké utrpení a zkázu za okupace švédskými vojsky. Velké poškození doznala i mariánská kaple na Svatém Kopečku. Naštěstí pro věřící byl obchodník Andrýsek pořád naživu a po uzavření vestfálského míru v roce 1648 ji nechal opravit.

„Jak se často stává po válce a velkém utrpení, lidé se sem přicházeli modlit a uctívat Pannu Marii ve velkém počtu. Náš řád Premonstrátů, který sídlil v nedalekém klášteře Hradisku, vlastnil půdu, na které kaple stála. Rozhodl se s tím něco dělat. Představení rozhodli, že tady postaví poutní kostel Navštívení Panny Marie. Jak je vidět dodnes, je to velmi rozlehlý chrám postavený v letech 1669 až 1679.“

Bohatě zdobený interiér baziliky Navštívení Panny Marie, foto: Vít Pohanka

Po ničivé Třicetileté válce nahrávaly takovým grandiózním projektů i politické, náboženské a kulturní trendy tehdejší doby. Habsburkové totiž potřebovali ve své středoevropské říši upevnit moc a opírali se přitom do značné míry o katolickou církev. Právě ona měla posílit poslušnost obyvatel Zemí Koruny české – Čech, Moravy a Slezska – jejichž odbojné tendence a příklon k protestantismu stály u zrodu konfliktu, který bez nadsázky otřásl celou Evropou. Katolická církev zase chápala sílu a přitažlivost barokního stylu v architektuře i hudbě pro prostý lid. Nechyběly peníze ani vůle a po celé zemi se rozšiřovaly a budovaly nové kostely a chrámy. Barokní nádhera a honosnost se dochovaly i v bohatě zdobeném interiéru Baziliky Navštívení Panny Marie.

Postupem času se stal Svatý Kopeček jedním z nejvýznamnějších katolických poutních míst široko daleko. Premonstráti se o něj pečlivě starali a význam tohoto místa překračoval čistě duchovní hranice. Nedaleko například zřídily sestry premonstrátky sirotčinec a františkánky opatrovnu dětí, vyrostla tu střední škola a další církevní instituce. Svatý Kopeček obohatil architektonické a celkové kulturní dědictví Moravy. Možná proto není náhodou, že jako významné regionální centrum duchovního a náboženského života začal strádat za vlády dvou totalitních režimů 20. století. Nejdřív byl vážně poškozený za bojů mezi Německou a Rudou armádou na samém sklonku 2. světové války. Obě strany se obávaly, že ze strategicky položeného místa může nepřítel snadno monitorovat pohyb jejich jednotek.

Pohled na Hanou ze Svatého Kopečku|Foto: Vít Pohanka, Radio Prague International

Foto: Vít Pohanka

Sotva se premonstrátům a místním věřícím podařilo chrám a okolní budovy opravit, přišla v roce 1950 „Akce K“ komunistické Státní bezpečnosti. Jejím cílem byla faktická likvidace mužských katolických řeholních řádů a klášterů. Veškerý jejich movitý i nemovitý majetek byl zabaven, tisíce řeholníků byly internovány v pracovních táborech, mnoho z nich tvrdé podmínky komunistických lágrů nepřežilo. Premonstráti museli za Svatého Kopečku odejít a z chrámu se stal obyčejný farní kostel.

Pro úplnost je ale nutné dodat, že si i komunistická vláda, která se jinak snažila potlačovat náboženství všech vyznání, uvědomovala kulturní a historický význam krásného barokního komplexu. Svatý Kopeček byl zařazený mezi významné architektonické národní památky a starali se o něj odborníci – restaurátoři. Ale skutečným duchovním znovuzrozením jako významné centrum katolické víry prošel až po pádu komunismu: v roce 1995 navštívil Olomouc papež Jan Pavel II a sloužil dvě mše, jednu z nich před chrámem Navštívení Panny Marie a právě ona měla podle pátera Ambrože zvláštní význam:

Foto: Vít Pohanka

„Byla to druhá návštěva svatého Jana Pavla II v České republice. Při mši na olomouckém letišti, na kterou přišlo přes sto tisíc věřících, kanonizoval Zdislavu z Lemberka a Jana Sarkandera. Tady na Svatém Kopečku se pak vzápětí setkal s mladými katolíky z celé země. Náš chrám prohlásil za ‚Basilicu Minor‘. To znamená, že je symbolicky spojená s Vatikánem a má význam pro globální katolickou církev. Takže když jste na mši, která se slouží tady, nebo se tady modlíte, přibližuje vás to věřícím po celé planetě.“

Tak to vykládá páter Řádu premonstrátů Ambrož Petr Šámal. Ale nemusíte být přímo katolickým věřícím, abyste v bazilice Navštívení Panny Marie a v jejím okolí cítili zvláštní povznesení. Při pohledu na ni a při vědomí její historie si návštěvník snáz uvědomí, že existují důležitější věci než naše každodenní trampoty a starosti. Svatý Kopeček zkrátka stojí za pouť a návštěvu, ať jste věřící nebo ne.