Moravský den v Chicagu po pětašedesáté

V neděli 26. září, v předvečer svátku Svatého Václava se v americkém Chicagu konal už 65. moravský den, což je jedna z největších krajanských akcí ve Spojených státech. Na místě byl i kolega Jaromír Marek.

Moravský den v Chicagu po pětašedesáté

"Nejvíce se mně líbí, že máme stále dost mladých lidí. To je naše budoucnost. Na jevišti jsme mohli vidět pět našich tanečních skupin, přes pětadevadesát mladých lidí. Také náš pěvecký soubor má šestadvacet lidí. Když započteme další dvě skupiny, které hostovaly, můžeme říci, že v našem programu vystoupilo sto padesát lidí. Hodně lidí říká, že náš Moravský den je jako malá Strážnice v České republice. Jsem velmi spokojený, když vidím tyto mladé lidi. Dokud budeme mít mladé lidi, jsem si jistý, že Moravané v Chicagu a okolí oslaví Moravský den určitě ještě i posté! Dnes to bylo po pětašedesáté a doufám, že naši mladí to ještě chvíli vydrží. Už je to mnohdy druhé, třetí pokolení a jsme hrdí na to, že se za svůj původ nestydí. Že si rádi obléknou ten kroj, rádi zpívají ty naše moravské, české a slovenské písničky a jsou hrdí na svoje předky, kteří přišly z České republiky",

říká Joseph Borysek, předseda Ústředí moravských spolků, které festival každoročně pořádá. Na tom letošním se na předměstí Chicaga, v Coutryside, se sešla asi tisícovka lidí. Řada z nich patří k té nejmladší generaci amerických Čechů.

"Máme velké štěstí. Náš klub není jen o tancích, ale máme i další programy, zájezdy atd. pro mladé lidi je to příležitost dát se dohromady a být jako velká rodina."

Čím to je, že české spolky tolik nevzkvétají a moravské ano? Je tady více Moravanů? Jaký je ten důvod?

"To je těžká otázka. Možná je to tím, že Moraváci mají k sobě větší vztah. Vztah k těm našim písničkám a zvykům. Možná je to v té skleničce vína nebo slivovice....prostě držíme víc dohromady a jsme hrdí na to, že pocházíme z Moravy. Jsme tady, ale v srdci cítíme náš vztah k České republice a naší Moravě", říká Joseph Borysek

Jak už bylo řečeno Moravský den se konal už po pětašedesáté. Rekord v počtu lidí drží jeho padesátý ročník, kdy se jej zúčastnilo 1200 lidí.

Na Moravském dni vystoupili už tradičně místní folklorní soubory, Omladina, Besídka, Veselica, Mladost, Šohajka a další. Nejen účinkující, ale i další návštěvníci Moravského si nenechali ujít příležitost pochlubit se svými kroji. Více Vojtěch Chládek z Ústředny Moravských spolků.

"Devadesát procent krojů je z Kyjova. Náš klub vlastní přes čtyři sta krojů. Jak děti rostou, dáváme jim nové a nové kroje. Řada lidí má své vlastní kroje. Já osobně mám takovou všehochuť, ale každý se snaží kvalitní kraje udržet a dá to hodně práce připravit kroj třeba na Moravský den."

Kdy a proč jste se zapojil do života moravských spolků?

"Na začátku 70. let tady bývaly velké slavnosti. Tehdy ještě většina z nás žila v Ciceru a Berwinu, takže každý měl možnost se s tím seznámit. Na začátku 80. let se naše dcera rozhodla, že chce také tančit v souboru, když viděla tu krásu. Od té doby jsme se zapojili do práce a už to děláme aktivně dvacet let."

Moravským spolkům v Chicagu se opravdu daří zapojit i tu nejmladší generaci. Na podiu vystoupili v krojích i ti nejmenší potomci amerických Čechů. Matky jednoho z nich, Ivona Rickschlosová, říká že dětí v kroužcích dokonce přibývá.

"Z mého okolí chodí do kroužků každý čtvrtý. Musím říci, že teď je těch děti mnohem víc než bylo dříve a začali tak chodit i ostatní."

Máte tedy pocit, že český život v Chicagu má v posledních letech vzrůstající tendenci?

"Řekla bych, že ano. My chodíme ze synem do kroužků už pátým šestým rokem a myslím, že těch dětí je tam stále více a více."

První Moravský den se uskutečnil v roce 1939. V té době existovalo v oblasti Chicaga a 22 moravských spolků, které se později spojily do jedné organizace. 65. Moravského dne. Tak jako většiny ostatních, se zúčastnila i Barbara Laconte, která jako malé děvčátko tančila i na tom úplně prvním ročníku.

"Byla jsem tehdy tři roky stará. Tehdy se Moravský den konal v Pilsen Park v Chicagu. Ještě i dnes máme hodně mladých lidí. I můj syn tancoval, jeho syn také. Jde to z generace na generaci. Máme tu kulturu rádi."

Často se říká, že příští generace už česky mluvit nebude...myslíte, že ta obava je oprávněná?

"Záleží na tom, kdo jestli ti lidé jsou ve spolcích. Když doma mluví česky, děti budou mluvit česky také. Hodně z nich už dnes ale mluví anglicky, ale s tím se nedá nic dělat. Když ale budou alespoň znát Moravský den a českou kulturu, vědět, co se v České republice děje, budou mít to mít také rádi."

---