Možnost prolomení Benešových dekretů

A teď už mi dovolte vás přivítat u nové nedělní rubriky "Ptejte se právníka". Těšíme se, že se do ní sami aktivně zapojíte, takže neváhejte nás kontaktovat s jakoukoliv otázkou. Premiérový díl budeme věnovat restitucím v návaznosti na Benešovy dekrety.

Prezident Edvard Beneš podepisuje dekrety

Se mnou už je ve studiu Milan Hulík, který vám prozradí zda a případně za jakých okolností mohou být Benešovy dekrety u soudu prolomeny.

"Narozdíl od některých našich politiků, kteří tvrdí, že Benešovy dekrety jsou vyhaslé, musím říct, že naopak jsou živou součástí našeho právního řádu a soudy je v mnoha případech aplikují. Soudy nemohou oprávněnost tehdejší aplikace Benešových dekretů, tzn. nemohou se zabývat, zda dotyčná osoba byla Němcem, Maďarem atd., takže k jedinému prolomení těchto dekretů dochází v případě, kdy konfiskační rozhodnutí postrádají formální náležitosti - podpis, razítko apod. Pouze v tomto lze žalobci vydat majetek, z důvodu protiprávní konfiskace."

Můžete zmínit nějaký konkrétní případ?

Oblasti dnešní ČR osídlené před rokem 1945 sudetskými Němci

"Ten případ je ještě živý, neboť jde k odvolacímu soudu. Potomek jedné Němky, která byla odsunuta až za rok po normálním odsunu, protože měla dobré reference, tak jsem v tomto případě našel v archivu vyvlastňovací akt, kde chybělo razítko i podpis. Soud se ovšem postavil za stanovisko, že to nevadí. Takových případů formálních nedostatků je mnoho. Projevují se různým způsobem, mnohdy to podepisovaly osoby, které k tomu ani neměly oprávnění, protože v té porevoluční době to podepsal kdekdo - i referent nejnižšího řádu. Proto bych chtěl poukázat, že i v otázce Benešových dekretů bylo spácháno mnoho nespravedlností, které se nedají globálně posuzovat. Po tolika letech je velice těžké najít doklady a nějakým způsobem posuzovat jejich správnost."