MŠMT představilo opatření proti diskriminaci romských žáků

Před dvěma lety dal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku za pravdu skupině Romů, kteří tvrdili, že je Česká republika nepřímo diskriminovala ve vzdělávání tím, že byli neoprávněně zařazeni do tzv. zvláštní školy. U příležitosti tohoto rozsudku představilo ministerstvo školství své dosavadní i připravované kroky a opatření proti diskriminaci žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Ilustrační foto

Ministerstvo na podporu rovných příležitostí ve vzdělávání např. rozděluje peníze z evropských fondů, loni to bylo 200 milionů korun v současné době pak 800 milionů, pracuje na modernizaci poradenského systému, pořádá vzdělávací semináře a připravuje metodické doporučení poradnám a školám, která se týkají se práce s dětmi ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí.

Ministerstvo v lednu příštího roku připraví národní akční plán inkluzivního vzdělávání, který nastaví systém opatření pro zajištění vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí.

Řada změn podle ministryně školství Miroslavy Kopicové vyžaduje dlouhodobé úsilí.

"Hmatatelné výsledky změny politiky v oblasti vzdělávání bývají viditelné až za několik let, až nám bude jasné, o kolik se zvýší počet mladých lidí z romského etnika, kteří vystudovali střední nebo vysokou školu."

Integraci romských žáků do běžných škol považuje ministryně za prioritu svého resortu.

Náměstkyně ministryně Klára Laurenčíková uvedla, že ministerstvo chce novelizovat vyhlášku o vzdělávání žáků se speciálními potřebami.

"Chceme detailněji specifikovat, co je vlastně sociální znevýhodnění, s jakými kritérii je tato kategorie znevýhodnění spojena.Chceme také i v této vyhlášce akcentovat fakt, že není přijatelné, aby sociální znevýhodnění bylo nadále zaměňováno za znevýhodnění či postižení mentální, jako tomu v celé řadě případů je a že žáci sociálně znevýhodnění mají právo na podporu a na individuální přístup."

Ministerstvo chystá ještě novelu další vyhlášky, která se týká modernizace poradenských služeb. Pedagogicko psychologické poradny a pedagogická centra totiž hrají v procesu zařazování žáků do praktických základních (dříve zvláštních) škol velkou roli. Důraz by měl být kladen na tzv. informovaný souhlas rodičů s diagnostikou, s jejich právy a možnými důsledky. "Po diagnostice by rodiče na základě úpravy v této vyhlášce měli být skutečně srozumitelně, kvalifikovaně informováni o případných důsledcích zařazení dítěte mimo hlavní vzdělávací proud. Měli by být informováni o všech případných rizicích a měli by dostat všechny informace o vyšetření srozumitelnou formou."

V praktických školách je dodnes vzděláváno velké procento romských žáků. "Z celkového počtu všech romských žákyň a žáků základních škol navštěvuje školy vyučující podle rámcového vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené 26,7 %, zatímco z celkového počtu žáků a žákyň neromských navštěvuje tyto školy pouze 2,17% žáků," doplnila ministryně školství.