Mukat či nemukat?

I další díl cyklu čeština, jak ji znáte, věnovala naše spolupracovnice Michaela Swinkels-Nováková z Belgie toponymům:

Minule jsme se zabývali místními jmény začínajícími na Ne-. Pokusme se odpovědět i na otázku, kterou si klademe v souvislosti s českým světcem Janem z Nepomuku...nebo Pomuku?

Jan z Nepomuku

Pomuk byl původní název místa, prý odvozený od zúrodňujícího deště, který se spustil, když se sv.Vojtěch vrátil z Říma a na Zelené hoře kletby své vyřčené nad Čechami odvolal. Kolem roku 1338 se zde narodil Jan Nepomucký (či Jan Hasil), podle topograficko-statistického Slovníku Čech (z roku 1870). Můžeme tedy spekulovat, že „pomuk“ by mohl být „zúrodňující déšť“ ve smyslu „pomoknout“? Jiným vysvětlením by bylo i sloučení dvou osad Pomuk a Přesanice, název Nepomuk by byl kompromis. Další hypotéza se týká slovesa „nemukat“, čili nic neprozradit. Historik František Stejskal uvádí, že název „Pomuk“ je odvozen od "pomukávání", jak se prý říkalo zvukům, kterými se mniši dorozumívali při práci, protože jim bylo zakázáno mluvit. Nebo že by se obyvatelé Nepomuku bývali chtěli od mnichů odlišit tím, že "nepomukávali"?

Máme-li ale věřit pověsti, sv. Janu Nepomuckému se to „nemuknutí“ hodně nevyplatilo...

Podívejme se na toponyma i pozitivněji. Což takové „ano“? To se ale v dostupných pramenech vyskytuje jen ve jménu obce Annovice (Drunče) u Jindřichova Hradce (zřejmě od německého Annadorf) a s přitakáním nemá nic společného.

Opak výrazu „není tomu tak“ (známého z projevů politiků) zní „je to tak“.

A máme tu Jetonice (dnes Dětonice u Chrudimi). V mylném podání by ten název mohl znament, že „je to tam na nic“, podobně jako Jedibaby (Dědibaby u Velvar) neznamená konzumaci stařenek. Vysvětlení změn souhlásek „j“ v „ď“ není významové, jde o disimilaci a asimilaci zubnic, stručně řečeno těch, které jsou si ve výslovnosti podobné. Zkuste si říci „j“ a po něm hned „ď “. Co vám to udělá s jazykem v poloze k zubům?

Proč se ale naopak Jedovary (okres Sviny) nezměnily v Dědovary? Nechce se věřit, že by ten název (či hypoteticky i ten druhý) vyjadřoval záliby jeho obyvatel.

A konečně název obce Jedraž (u Písku) asi také (ač bez čárky nad „a“) etymologicky nesouvisí se smutnou ekonomickou realitou našich předků...

---

"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.