Může za použití skryté kamery hrozit vězení?

Může být používání skryté kamery trestné? To je otázka, na kterou se teď ptají čeští novináři. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že znávrh zákona rozhodně není namířen proti nim, ale proti konání různých soukromých bezpečnostních agentur. Jak dopadl argumentační souboj novinářů a ministerstva spravedlnosti? O tom uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Novináři mají strach, že by se při používání skryté kamery mohli dostat do problémů a hrozil by jim až rok vězení. Zástupci ministerstva spravedlnosti to odmítají a tvrdí, že zákon není proti novinářům, ale proti některým praktikám soukromých agentur. Aby byl trestný čin spáchán - musely by být splněny tři podmínky - nahrávka by musela být pořízena neoprávněně, s cílem získat prospěch a porušit vážnost toho, kdo je natáčen. Novináři si myslí, že je dostačující současná právní úprava a není třeba, stejně jako pomluvu, tyto činy kriminalizovat. Pokud se cítí někdo poškozen, může žádat omluvu či odškodnění před soudem. S tím však nesouhlasí Lenka Trešlová z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti.

"Když někdo něco zveřejní a pak se omluví, tak pro ty lidi už je trochu pozdě, protože už se jim rozvrátil život, někdo je schopný se kvůli tomu zabít."

Na druhou stranu skrytá kamera odhalila řadu trestných činů - například pedofili či úplatkářství. Navíc se používá výjimečně, když se novináři nemohou ke zdroji informací dostat jinak. Podle Lukáše Landy z České televize často novináři při svých reportážích suplují práci policie.

"Stává se, že policie po nás zpětně chce záběry skryté kamery. A tento paragraf nás může odradit, může nám znepříjemnit život, může nás vést k tomu, že nebudem dělat svoji práci, že budeme chodit po výsleších a že se možná budeme i trochu bát. Nezřídka se stává, že točíme reportáže, které ukazují, jak policie nepracuje dobře a my de facto dáváme nástroj do rukou policie, aby se nám, pokud bude chtít, mohla nějakým způsobem mstít."

S tím souhlasí i Janek Kroupa z televize Nova, který podotýká, že ne všechny kauzy točené skrytou kamerou zaznamenají celý trestný čin a novinář by s tím mohl mít podle připravovaného zákona problémy.

"Já si vzpomínám na případ policisty, který si před skrytou kamerou řekl o peníze za to, že pomůže lidem, které stíhal, se z té věci dostat. Úplatek neproběhl, tu skrytou kameru později odhalil. My jsme to odvysílali, na základě záznamu toho člověka vyhodili z práce, a on mě samozřejmě zažaloval. Policie konstatovala, že se dopustil neetického jednání, ale nedopustil se trestného činu. Čili z pohledu zákona ten člověk je bezúhonný a já mám obavu, že podle těchto zákonů, by nás mohli šikanovat za to, že jsme bezúhonného člověka označili za darebáka. Vyhrocenější případ je, když si představíte, že paparazzi nafotí politika v nevěstinci a ukáže se, že ten politik prosazuje v parlamentě zákon o zrušení kuplířství. Nedopouští se žádného trestného činu. Je to reportáž o trapnosti. Ale bohužel podle těchto zákonů my bychom se toho neměli dopouštět, protože to samozřejmě snižuje vážnost toho politika a on se přitom ničeho nedopouští."

"Pro tu trestní rovinu záleží na vašem úmyslu. Pokud budete opravdu nějaký bulvární novinář, budete mít cíl někoho skandalizovat a zachytíte nějakou osobu v soukromí, kde prostě dělá cokoliv a zveřejníte to, asi nevyhrajete. Ovšem u toho politika v nevěstinci, který se podílí na nějakém mravním kodexu, tady už to je diskutabilní, protože tady se uplatňuje koncept tzv. veřejné a soukromé osoby,"

dodává Lenka Trešlová z ministestva spravedlnosti. Dosud tyto případy upravuje občanské právo. Pokud se však ocitnou v trestním zákoníku, rozjíždí se klasické vyšetřování. Podle některých názorů se tak dostává do zákona spíše etická kategorie, neboť co je podle jednoho názoru znevážení osobnosti, podle druhého tak být nemusí.

"Já se nebojím, že bych byl odsouzen za tento trestný čin. Já myslím, že do práce novináře zasáhne výrazně už jenom to, že by byl z tohoto trestného činu obviněn. Mohlo by se stát to, že by byl tímto způsobem šikanován,"

uvádí Lukáš Landa z České televize.

"Nevyhnete se tomu, že asi budete častěji podávat vysvětlení. Tohleto možná zpočátku nastane,"

připouští mluvčí ministestva spravedlnosti Petr Dimun. Jak však dodávají tvůrci zákona, nové paragrafy mají především předcházet nekalému jednání různých detektivních agentur. A tak se zdá, že by měl nastat konec různým způsobům vydírání či šmírování nevěrných manželů či manželek. I když toho někteří účastníci setkání zalitovali, stejně jako toho, že si už v novinách neprohlédneme žádné pikantní fotky. Lenka Trešlerová jejich argumenty popírá.

"Ano manžel má možná právo vědět, že je manželka nevěrná, ale my taky nestíháme manžela, ale tu agenturu, která jenom s úmyslem získat prospěch, porušuje soukromí jiné osoby. Tam to směřuje proti té agentuře a ne proti manželovi. Ví, že porušuje zákon, když skrytou kamerou natáčí ryze soukromý projev určité osoby.

- Ale na objednávku toho manžela. To je otázka asi filosofická.

- Samozřejmě, že manžel na to má právo. Ale nemůže se k tomu přece používat prostředků, které zasahují do ochrany soukromí. Ať se špehují mezi sebou, ale ať k tomu nevyužívají placených agentur."

Jak je vidět, i sledování nevěrné manželky dokázalo rozproudit živou diskusi, stejně jako zákon. Ten je teď v Senátu a Syndikát novinářů zákonodárce požádal, aby byly sporné paragrafy ze zákona vypuštěny.