Může za to zrůdný komunistický režim, říká o popravě Milady Horákové její dcera

Právě před 55 lety byla popravena Milada Horáková. Ve vykonstruovaných politických procesech 50. let odsoudili komunisté k smrti přes dvě stovky svých odpůrců, další tisíce lidí zahynuly ve vězení a na čtvrt milionu lidí bylo uvězněno v žalářích a pracovních táborech. 27. červen, den úmrtí Milady Horákové, si proto demokratická veřejnost připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Více už Milena Štráfeldová:

Milada Horáková představuje jeden z nejkřiklavějších příkladů komunistické zvůle v 50. letech. Národně socialistická politička, kterou za 2. světové války věznili nacisté, byla v jednom z prvních vykonstruovaných politických procesů po únoru 1948 obviněna ze špionáže a velezrady:

"Cítíte se vinna těmi skutky, jež jsou v obžalobě uvedeny a které se vám kladou za vinu? - Cítím se vinna činy, které jsem doznala a které podle dnes platných trestních zákonů zakládají jejich skutkovou podstatu,"

Pomník Milady Horákové na Vyšehradském hřbitově, foto: ČTK

zaznělo v pankrácké soudní síni v roce 1950. Spolu s Miladou Horákovou byli v zinscenovaném procesu, řízeném sovětskými poradci, odsouzeni k trestu smrti další tři lidé: Záviš Kalandra, Oldřich Pecl a Jan Buchal. Padla ale i čtyři doživotí a dalších pět lidí bylo odsouzeno na celkem sto deset let. Proces nazvaný Horáková a spol. se stal demonstrací tvrdého postupu komunistického režimu vůči jeho odpůrcům. Svědčí ale i o tehdejší atmosféře ve společnosti - soudu bylo doručeno 6300 rezolucí lidu s žádostí o trest smrti pro obžalované. Milada Horáková jako jediná odmítla po vyslechnutí rozsudku požádat prezidenta Klementa Gottwalda o milost, a přestože za její omilostnění prosily takové osobnosti jako Winston Churchill nebo Albert Einstein, Gottwald její rozsudek podepsal. Milada Horáková byla popravena na Pankráci ráno 27. června 1950.

"Když si představuji, co se stalo, tak by se to snad ani nemělo odpustit. Teď už jsou ale všichni po smrti. Můžete to tedy dávat za vinu jenom tomu zrůdnému režimu,"

řekla o mnoho let později dcera Milady Horákové Jana. Na nebezpečí komunismu poukazovali i účastníci pietních vzpomínkových setkání, která se k 55. výročí úmrtí Milady Horákové konala v těchto dnech v Praze. Předseda Senátu Přemysl Sobotka u jejího pomníku na pražském Vyšehradě řekl, že mladí lidé snadno zapomínají a začínají s komunismem opět koketovat. Ministr obrany Karel Kühnl u pomníku politických vězňů na pražském Újezdě v pondělí vyzval, aby se proti rostoucímu vlivu komunistů spojily všechny demokratické strany:

"Stejně jako tragédie let 1948, 49, 50 a tak dále by nebyla možná bez určitého nesprávného chování tehdejších demokratů, tehdejších demokratických stran, i dnes Grebeníček a další mají šanci jenom tehdy, když demokratické strany budou vzájemnou záští připravovat pro Grebeníčka prostor."