Muzeum železné opony nabízí i protitankový granát, který si mohou lidé osahat

Před 30 lety začala první etapa odstraňování železné opony. A v roce 2011 se ve Valticích rozhodli návštěvníkům představit Muzeum železné opony, které ukazuje ochranu hranic od vzniku republiky. K vidění je přes 1000 exponátů, dobových artefaktů či zbraní. Návštěvnost stále roste.

Foto: archiv Muzea železné opony

Petr Pajpach, foto: ČT24

"Překvapí ta surovost, jak to skutečně vypadalo. Prezentujeme dobu na hranici od roku 1918 po současnost. Krátce se zastavujeme u střežení státní hranice za první republiky. Hlavní důraz je kladený na samotnou železnou oponu. Máme tam i kus skutečné železné opony vysokonapěťové, která zabíjela. Když si na to můžete sáhnout, tak je to docela drsné," uvedl ředitel muzea Petr Pajpach.

Hraniční pásmo tvořilo 1,5 procenta rozlohy státu

I když se železná opona začala na hranici vytvářet už v roce 1948, neprostupnou se stala na začátku padesátých let, jako reakce na útěky lidí přes hranici. Do hraničního pásma, které bylo široké od 4 do 10 kilometrů se mohlo jen na speciální propustku. A tak byla oblast pro běžné lidi nedostupná. Tohle území tvořilo asi 1,5 procenta rozlohy státu. Vesnice, které tu stály, byly vysídleny a jejich zbytky v 50. letech zničeny.

Foto: archiv Muzea železné opony

Hranici tvořily tři ploty - první byla změť ostnatých drátů. Druhý, vysoký 2,5 metru byl od roku 1953 nabitý vysokým napětím a poslední byl zábranou pro zvěř, aby nepronikla k nabitému plotu. Mezinárodní stížnosti vedly k tomu, že v roce 1965 bylo vysoké napětí z plotu odstraněno. Soustava plotů byla asi 2 kilometry před skutečnou hranicí, což usnadňovalo chytit lidi, kteří se snažili hranice přejít.

V muzeum je pancéřová pěst, uniformy i kronika Pohraniční stráže

V muzeu se dochovala i řada zbraní, které pohraničníci používali, uvedl ředitel muzea Petr Pajpach:

"Od pistolí, samopalů až po kulomety. Máte dokonce možnost si kteroukoliv zbraň osahat. Nechybí ani pancéřová pěst. To je taková rarita. Po válce zůstalo mnoho vojenského arzenálu na území Československa, tak si to armáda a potažmo ochránci hranic přivlastnili. Nebylo výjimkou, že se v rámci ostrahy mohly objevit německé zbraně."

Některé věci přinesli do muzea i sami návštěvníci, například uniformy, nebo kroniku pohraniční stráže.

Foto: archiv Muzea železné opony

"Něco máme půjčeného i od našich přátel. Já sám a můj kolega se dlouhodobě věnujeme vojenské historii, takže spousta věcí je našich. V poslední době se nám stává, že i samotní návštěvníci nám sem tam přináší nějaké drobnosti, kterými obohacujeme naše sbírky."

Část železné opony se obnovila jako kus vojenské historie

Zájem o muzeum postupně roste, přibývají i zahraniční návštěvníci, dodává ředitel Muzea železné opony Petr Pajpach:

"Přivítáme okolo sedmi nebo osmi tisíc návštěvníků ročně. V poslední době se nám rozšiřuje i okruh základních a středních škol, z čehož máme radost."

Foto: archiv Muzea železné opony

Jezdí i lidé ze zahraničí?

"Ano. Obvykle je to tak, že přijede návštěva k Čechům ze zahraničí a o muzeu třeba slyšeli, nebo jim to doporučí místní. Měli jsme návštěvníky od Austrálie přes Ameriku, z Číny, Japonska."

Jsou u vás ještě na hranicích pozůstatky železné opony?

"Přímo u nás těch pozůstatků moc není, ale nedaleko Znojma je zachovaný úsek železné opony. A pak na několika místech ČR se část obnovila, jako kusy vojenské historie. Právě u Znojma Technické muzeum obnovilo část toho zátarasu, kde je možné se na něj podívat."

Železná opona na hranici tehdejšího Československa měřila asi 930 kilometrů.