Múzy tentokrát pijí na levém břehu Vltavy

Slečna Tichá na obálce dalšího pokračování průvodce po pražských hospůdkách, foto: Zdeňka Kuchyňová

Česká kultura i dějinné zvraty se často rodily v tzv. kumštýřských lokálech, což donedávna byla typicky česká tradice. Za zajímavými příběhy a historií se po pražských hospůdkách vydává ve svých knihách Kde pijí múzy Lukáš Berný. Ve čtvrtém pokračování se poprvé vydal na levý břeh Vltavy.

Slečna Tichá na obálce dalšího pokračování průvodce po pražských hospůdkách, foto: Zdeňka Kuchyňová
Na obalu je múza s pivem. "Tahle krásná slečna se jmenuje Veronika Tichá. A pokud se zrovna nenechává vyfotit na obálku knížky, tak hraje úžasně na saxofon v divadla Semafor."

Kterým lokálům, restauracím či pivnicím se ve čtvrtém díle věnujete?

"Tentokrát jsme poprvé přešli na levý břeh Vltavy. Je to procházka od Malostranského náměstí, takže začínáme U Schnellů. Pak jdeme nahoru Thunovskou ulicí ke Středověké krčmě U krále Brabantského, a končíme nahoře u Lorety v hospodě U Černého vola. Schnellové byli kupci z jižních Čech, kteří to koupili někdy v 18. století. Původně tam měli kupecký obchod, pak vinárnu a hospodu. Tehdy to bylo členitější než dnes, a všechno se tam vešlo. Zůstala hospoda. Ačkoliv to Schnellové už nevlastní asi 150 let, tak se dodnes název drží."

Kdo tam chodil ze známých osobností?

Petr Veliký
"Podle legendy tam byl dokonce car Petr Veliký, když byl inkongito v Praze. Ale to samozřejmě nevíme jistě. Scházel se tam spolek, který si říkal Čtvrtečníci. Byla to skupina kolem profesora historie a dramatika Jana Voborníka, do které patřili například malíři Adolf Kašpar a František Tavík Šimon, dále hudebník Karel Weis, a řada dalších. Občas lokály měnili, a Schnellové byli jednou ze zastávek, kam chodili. Pak sem přicházeli herci z Národního divadla, a z Divadla Járy Cimrmana, když začínalo v Malostranské Besedě. Měli to přes ulici, a jednou tam přišel Zdeněk Svěrák už v obleku s motýlkem, připravený na úvodní seminář jejich hry. U Schellů byla druhá cenová skupina, a tam číšníci chodili v obleku. Všichni si mysleli, že je číšník, a jakmile vešel, tak se začaly zvedat ruce, že budou platit. Zdeněk Svěrák jen tak potichu proběhl, a říkal si: to by byl námět pro nějakou hru nebo film. A za pár let z toho bylo Vrchní prchni."

Jak přišla hospoda U krále Brabantského ke svému jménu?

"Král Brabantský vlastně nikdy neexistoval, protože Brabantsko bylo vévodství, takže neměli krále, ale vévodu. Jeden z těch vévodů byl Jan I. Brabantský. Ze jména Jan Primus vzniklo zkomolením v průběhu let slovo Gambrinus. Skutečně patron sládků piva je král brabantský. Je to dědeček Karla IV., historická postava, i když ta legenda je potom zkreslená."

Hospoda U Černého vola, foto: Palickap, CC BY-SA 4.0
Existují legendy i u hospody U Černého vola?

"Legendy najdeme u všech takových hospůdek. Tady je třeba legenda, že to původně nebyl Černý vůl, ale Černý vorel. A kdysi dávno se nějaký písař přepsal, z vorla vznikl vůl a už to zůstalo. Nějakou dobu to byl i Zlatý vůl, ale pak se to vrátilo zpět k Černému volovi. Legend je tam víc. Údajně je tam skřítek Sýpek, který ve sklepeních hlídá pivo, aby mělo správnou teplotu, a svou práci dělá dobře."

Na fotografiích je v knížce i bývalý rektor Akademie výtvarných umění Milan Knížák. Málokdo by ho tu asi poznal. Do které hospůdky chodil?

"Jeho oblíbená hospůdka byla svého času U krále Brabantského. Kromě hluboké historie byla v 60. a 70. letech centrem undergroundu a alternativního umění. A zejména v 60. letech tam pan rektor se svými kamarády dost často sedával, a podle jeho vyprávění tam bývaly dost divoké večírky. V knize je to popsané, máme tam i pár fotek. Byly to divoké časy."

Lukáš Berný, foto: Zdeňka Kuchyňová
Jak se vám daří shánět legendy a zajímavé povídání o hospůdkách?

"V hospůdkách, které mají sto či dvě stě let, se toho stalo strašně moc, a chodila tam celá řada osobností. Když se člověk ponoří do jedné hospůdky, tak se na vás nasype tolik informací, že naopak musíte vybírat, co do knížky dáte, a co už se tam nemůže vejít."

Přechozí díly Kde pijí múzy byly z pravého břehu Vltavy. Teď jsou poprvé hospody na břehu levém. Bude další pokračování?

"Protože toto je cesta z Malostranského náměstí na Hradčany, tak mám v hlavě cestu opačnou - Husovou ulicí dolů. Nabízelo by zastavit se U Bonaparta, U Dvou slunců, dojít ke Glaubicům, možná ke Kocourovi. Uvidíme."