Šedesát procent Čechů chce změkčit tzv. protikuřácký zákon

Blížící se Silvestr bude poprvé v hospodách a restauracích nekuřácký. Průzkum agentury Median pro Český rozhlas ukázal, že tzv. protikuřácký zákon chce zhruba po půl roce jeho platnosti změkčit skoro 60 procent Čechů.

Foto: Filip Jandourek, Český rozhlas

Proti zákazu vystupují také hospodští, zejména ti, kteří podnikají v malých městech a na vesnicích. Ministerstvo zdravotnictví však s úpravami zákona nesouhlasí, a tvrdí, že na hodnocení je brzy.

"Je třeba si uvědomit, že na léčbu nemocí v souvislosti s kouřením, se u nás vydá ročně asi 30 miliard korun. Jsou to různé mrtvice, infarkty, rakoviny, a podobně. V souvislosti s kouřením zemře ročně asi 15 tisíc lidí. Takovou změnu nebudu moci podpořit. Budu pro hodnocení zákona prosazovat delší odstup,"říká ministr zdravotnictví za hnutí ANO Adam Vojtěch.

Podle lékařky Evy Králíkové se už první dopady zákazu kouření projevují. "Předběžně to vypadá, že byl v hospitalizacích pro akutní koronární příhody pokles o 10 - 13 %. Číslo odpovídá tomu, jak to bylo i v jiných zemích."

Ministerstvo zdravotnictví doufá, že zákon od cigaret odradí hlavně děti a mladistvé. Lidé ve věku od 15ti do 24ti let jsou totiž dlouhodobě nejpočetnější skupinou mezi kuřáky.

Nejvíc proti zákonu protestují lidé v menších obcích

Adam Vojtěch, foto: Ana Briceño

Tzv. protikuřácký zákon začal platit letos na konci května, tedy v době nastupujícího léta, kdy lidé bez problémů kouřili venku a na zahrádkách. Očekávalo se, že v zimě to bude horší. Navíc se množily stížnosti na hluk, když před hospodu vyrazilo na cigaretu víc lidí. Majitelé malých hospod na zákazu kouření nic dobrého nevidí. Tvrdí, že jim klesají tržby.

Jak ukázal průzkum Medianu, pro zmírnění zákona je 60 procent Čechů, 40 procent by nic neměnilo, uvedl ředitel agentury Median Přemysl Čech.

"Z pohledu věku, pohlaví, vzdělání, jsou rozdíly malé. Pouze u vysokoškolsky vzdělaných respondentů se zmírněním souhlasí 46 procent, a proti je 52 procent."

"Nejčastěji jsou pro zmírnění lidé z menších obcí. Může to souviset s tím, že lokálních hospod se nejvíc dotkl souběh elektronické evidence tržeb (EET) a protikuřáckého zákona. Je zajímavé, že častěji jsou pro zmírnění voliči nových stran, jako je SPD, Piráti a podobně," doplnil sociolog Medianu Daniel Prokop.

Co způsobilo změnu názoru u lidí, kteří v minulosti vznik zákona podporovali?

Daniela Filipiová, foto: Tomáš Adamec, Český rozhlas

"Když se lidí ptali před rokem, tak otázka zněla, jestli jsou pro zákon, jak je připravován. Nedávali lidem možnost nějakého měkčího postupu. Lidé, kteří by dnes ten zákon úplně zrušili, je také asi minimum. Ale je tam část lidí, která se přiklání k variantě nějakých výjimek v podobě malých hospod. To třeba proběhlo v Holandsku. Po pár letech se zákaz změkčil, a byly vyňaty hospody, které provozuje jenom majitel, a není tam žádná obsluha. Ty pozitivní přínosy jsou dlouhodobé, například omezení kouření mladistvých. Negativní efekty jsou okamžité, a byly vidět v médiích."

Senát změkčení zákona odmítl

Kritici zákona už sepsali petici za jeho úplné zrušení. Senát ji však začátkem prosince zamítl. Neprošel ani návrh na změkčení normy, například nechat na majitelích, zda kouření povolí, nebo návrh na obnovením kuřáckých prostor.

Jednou ze zastánců takové změny byla i senátorka za ODS Daniela Filipiová. „Proč jim nezřídit kuřárny, to je naprosto neúcta ke 2,5 milionu obyvatel této země."

Právě tolik je totiž v Česku kuřáků.