Myslivci mohou v Česku nově lovit nutrie, norky či mývaly. Kvůli regulaci
Nutrie, ondatry, norky, mývaly a další nepůvodní druhy mohou nově lovit v Česku myslivci. A to díky novele zákona, která má omezit šíření invazních druhů rostlin a zvířat v zemi. Tyto druhy působí škody, ohrožují životní prostředí a také původní živočichy a rostliny.
Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody. V Česku se eviduje přes 2000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent.
Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý. Z živočichů jde například o husice nilské, mývaly severní, norky americké, psíky mývalovité, ondatry pižmové, nutrie říční, ale i některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor.
„Mýval, norek a psík mývalovitý zase požírají ptačí vajíčka, mláďata i dospělé drobné živočichy. Norek působí značné škody na populaci raků, obojživelníků, ryb, ptáků i menších savců. Husice nilská svým agresivním chováním znemožňuje hnízdění jiných druhů vodních ptáků. Ondatra a nutrie dokážou zničit polní plodiny a porosty na březích v okolí vod, a tím mohou ohrozit cenná přírodní společenstva. Navíc vzhledem k tomu, že často žijí v blízkosti zastavěného území, mohou být i přenašeči chorob,“ uvádí ministerstvo zemědělství.
Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota Českému rozhlasu řekl, že počet zavlečených druhů zvěře i jimi způsobené škody v Česku stoupají.
Dosud je mohla lovit pouze myslivecká stráž. Nová vyhláška počet možných lovců zvyšuje. Podmínkou je, aby to měli uvedeno v povolence, kterou jim vydávají myslivecké spolky. Podle ministerstva je myslivců v České republice přibližně 90 tisíc.
Kompetence strážců přírody
Právní úprava přinesla větší pravomoci i stráži přírody a lesní stráži. Podle ministerstva životního prostředí je to nutné kvůli neukázněným turistům. Stráž přírody, kam patří profesionální strážci národních parků i dobrovolní strážci chráněných krajinných oblastí či dobrovolní strážci působící při krajských úřadech, nově může zastavovat vozidla ve zvláště chráněných územích nebo významných ptačích oblastech při podezření, že porušila zákaz vjezdu.
Podobnou pravomoc získává lesní stráž při podezření, že osádka automobilu porušila lesní zákon. Lesní stráž navíc bude moci vyžadovat například souhlas vlastníka lesa s vjezdem, pořizovat zvukový a obrazovaný záznam a zadržet člověka, který porušuje lesní zákon.
Správy národních parků zvýšení pravomocí strážců přírody vítají, upozorňují ale, že problémem stále zůstává jejich nízký počet.
