Bělozubka tmavá. V Česku se usadil nový druh hmyzožravce pocházející z Afriky
Vypadá trochu jako myš, díky špičatému čenichu připomíná rejska nebo malé ježky. Bělozubku tmavou, jejíž původním domovem je Afrika, objevili vědci v Česku v podstatě omylem. Na Chebsku loni na podzim zkoumali myš domácí a do pastí se jim chytil právě tento drobný hmyzožravec. Objev podle vědců představuje významný krok pro výzkum biodiverzity a pochopení vlivu klimatických změn na migraci druhů.
„Bělozubka tmavá je drobný hmyzožravec původem ze severní Afriky, nicméně v jižní Evropě, Španělsku a Francii se vyskytuje již několik tisíc let. V poslední době se objevovaly zprávy, že doputovala například do Švýcarska nebo se díky člověku dostala až do Irska a Velké Británie. Pohyb směrem na sever byl patrný a její příchod až k nám se dal předvídat,“ přibližuje na webu Akademie věd Joëlle Goüy de Bellocq z Ústavu biologie obratlovců, který se na objevu podílel společně s Ústavem živočišné fyziologie a genetiky.
Kdy přesně do České republiky bělozubka tmavá dorazila, ale není jasné, nicméně vědci odhadují, že v posledních několika letech.
Během intenzivního dvoutýdenního terénního výzkumu se jim podařilo chytit a pomocí DNA určit 14 jedinců bělozubky tmavé, kteří pocházejí z pěti různých lokalit v Karlovarském kraji.
„Hlodavce jsme odchytávali do živolovných pastí, ve kterých jsme jako návnadu používali ovesné vločky smíchané se sardinkami. Pravděpodobně právě rybičky způsobily, že se do pastí chytili i rejsci a bělozubky, kteří se stejně jako další drobní savci na podzim stahují k lidským obydlím, kde hledají úkryt před zimou,“ popisuje terénní práci Barbora Vošlajerová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd.
Chová se agresivně a vytlačuje ostatní
Rejskovité zvíře se stalo 90. druhem savce v Česku. Jak se budou bělozubky tmavé chovat v českém prostředí, se zatím neví. Dosud v Česku žilo celkem sedm druhů rejskovitých, z toho dva druhy bělozubek: bělobřichá a šedá.
Co pro tyto drobné hmyzožravce bude znamenat příchod jejich poněkud větší sestřenice, ve vědcích ale vzbuzuje obavy.
„Ze sousedních zemí víme, že se tato bělozubka chová poměrně agresivně a postupně vytlačuje ostatní, menší druhy bělozubek a rejsků. Zda budeme svědky podobného trendu i u nás, by mohly pomoci odhalit výstupy z plánovaného společného projektu Ústavu biologie obratlovců a Muzea Karlovy Vary,“ vysvětluje Alena Fornůsková z Ústavu biologie obratlovců.
Tříletý projekt bude zahájen na podzim letošního roku a jeho cílem bude právě hlavně monitoring výskytu bělozubky tmavé a sledování interakcí s původními druhy rejsků a bělozubek.
