Záchranné stanice praskají ve švech. Loni přijaly rekordní počet zvířat
Ježci, poštolky, netopýři, kosi, rorýsi či jiřičky obecné. Záchranné stanice v Česku loni přijaly rekordní počet volně žijících zvířat – téměř 41 tisíc. To je nejvíc od roku 1998. Většina případů poraněných zvířat souvisí s činností člověka, škodí jim ale i klimatické změny.
Český svaz ochránců přírody upozorňuje na to, že velká část přijatých zvířat jsou mláďata, která lidé berou v dobré víře jejich rodičům, protože mláďata považují za osiřelé. Tvoří třetinu přijímaných jedinců. „Nyní se třeba rodí malí zajíčci. Lidé je mylně považují za osiřelé a nevědomky je tak připraví o šanci na život ve volné přírodě,“ upozorňují na webu ochránci.
Dalšími častými pacienty jsou zvířata, kterým ublížily překážky vzniklé lidskou činností. Kromě dopravy to jsou například sloupy vysokého napětí, nejrůznější nezabezpečené objekty a stavby, ochranné sítě na budovách nebo skleněné plochy.
Kromě viditelných zranění ale přibývá i případů spojených s extrémními klimatickými jevy, jako jsou dlouhá sucha, silné bouře nebo prudké teplotní výkyvy. „Tyto změny negativně ovlivňují jak potravu zvířat, tak jejich schopnost přežít v divoké přírodě. Například ježci se stále častěji probouzejí uprostřed teplé zimy a bez lidské pomoci mají problém…,“ popisují záchranáři na webu Zvíře v nouzi.
Zvířat v záchranných stanicích přibývá podle ochránců ale i z jiného důvodu. Tím je větší informovanost a všímavost veřejnosti. Díky osvětě, kterou Národní síť záchranných stanic šíří, jsou lidé ke svému okolí a volně žijícím zvířatům všímavější a povědomí o záchranných stanicích se mezi nimi zvyšuje. Záchranné stanice ale začínají praskat ve švech a finanční prostředky se tenčí.
„Nárůst počtu zvířat přijatých do našich záchranných stanic v roce 2024 byl ohromný. Částečně za to mohou i povodně, kdy jsme se museli postarat o stovky vysílených a promoklých zvířat. Náklady spojené s péčí o živočichy, pohonné hmoty pro přepravu zvířat, energie pro provoz stanic, krmení a léky nezbytné pro uzdravení a rehabilitaci zvířat nezadržitelně stoupají,“ uvedla předsedkyně Národní sítě záchranných stanic Marta Kroča Bryndová.
Dary od veřejnosti
Záchranné stanice jsou financovány z několika zdrojů. Jsou to dotace ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství, krajů a obcí měst. Podstatnou část potřebných financí na péči pro zvířata ale tvoří podpora soukromých dárců a také z veřejných sbírek.
Na záchranné stanice a jejich zvířecí pacienty pamatují lidé i ve své závěti. Český svaz ochránců přírody na svém webu připomíná i některé příběhy. Například, že hudebnice skupiny Kučerovci Milica Teyslerová ochráncům odkázala svojí chatu v Kamenném Přívoze. Dům v Krči zase svazu zanechala paní Růžena Studená z Prahy, která byla velkou propagátorkou záchrany podzimních ježčích mláďat.
Svaz nyní spouští prodej valentýnských certifikátů. Jejich výtěžek přispěje na léčbu zvířat, péči o ně a návrat zraněných zvířat do přírody. V prosinci zvířecí záchranáři uvedli, že vracejí zpět do přírody více jak polovinu zvířat, přibližně 55 až 60 procent.
Národní síť záchranných stanic vznikla v roce 1998 a od té doby poskytuje péči zraněným volně žijícím zvířatům. Každý rok ošetří více než 30 tisíc zvířat v nouzi. V současné době sdružuje 34 profesionálních zařízení působící po celém Česku.
