Mzdy v letošním roce už tolik neporostou

Foto: Ivana Divišová / Pixabay CC0

Průměrné výdělky rostou v Česku už pátým rokem. Nejvíc se zvýšily v roce 2018. Letos se bude přidávat spíše ve větších firmách a tam, kde je nedostatek zaměstnanců. Podle Hospodářské komory bude růst výdělků zhruba 6 procent a průměrná mzda by mohla překonat 36 tisíc korun. Pesimističtější je Svaz průmyslu a dopravy, který počítá s růstem mezd 4 procenta. Důvodem je mírné ochlazování ekonomiky.

Foto: Ivana Divišová / Pixabay CC0

Podle odborů ale mají zaměstnavatelé stále dostatek možností, aby lidem přidali.

"Já si nemyslím, že by růst mezd narazil na hranici svých možností, protože firmy jsou na tom odlišně. Procentuální růst může být u některých klidně deset i více procent s ohledem na velmi nízkou základnu."

Josef Středula,  foto: Filip Titlbach,  ČRo
Jak dodává předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, problém je, že zisky hlavně velkých firem odtékají do zahraničí.

"Ty odtoky jsou obrovité. Za celou historii investičních pobídek nebo vůbec investorů ze zahraničí v ČR mohou odtoky dělat 500 miliard korun. ČR je na tom ekonomicky dobře. V oblasti parity hrubého domácího produktu se pohybuje na úrovni 90 procent průměru EU, ale mzdy jsou na úrovni 30 až 35 procent průměru. Cenově jsme na úrovni 66 procent úrovně EU, tak z tohoto pohledu není vůbec žádný důvod, co se mezd a jejich růstu týče, být někde pozadu."

O problému závislosti podniků na zahraničních firmách mluví i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

"Firmy část zisků odvádí zpět svým matkám do zahraničí, takže ty peníze tady nezůstávají. Kdyby tu zůstávaly, tak by mohly být investovány do modernizace výrobních kapacit, nebo třeba do platů. To se ale neděje. To je ten problém levné ekonomiky, o kterém mluvíme, a který musíme změnit."

Radek Špicar: je třeba pokročit v robotizaci a digitalizaci

Radek Špicar,  foto: Ian Willoughby
Důležité je podle Radka Špicara udržet konkurenceschopnost. Firmy, jimž chybí pracovníci, nemají jinou možnost, než je nahrazovat robotizací a digitalizací. To se děje už několik let. Produktivita je však zatím nižší.

"Když ve firmách zaměstnáváte 10 tisíc zaměstnanců na nepříliš kvalifikované práce, potom jim samozřejmě můžete zaplatit méně, než když je na stejné lince dva tisíce lidí a zbytek jsou roboti. Tam máte mnohem vyšší produktivitu. Bez toho se v tuhle chvíli neobejdeme. Je to celosvětový trend a my v něm máme ještě poměrně velký prostor pro zlepšení. Jsme kolem průměru a to je pro ekonomiku tak závislou na průmyslové výrobě, jako je ta naše, nedostatečné. A určitě to v příštích letech musíme zlepšit."

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu to firmy dělají, protože si v období sedmileté konjunktury vydělaly dostatek peněz.

Motorem růstu mezd je i fluktuace

Tomáš Ervin Dombrovský,  foto: archiv ČT24
Hlavním motorem růstu mezd je nízká nezaměstnanost a tedy i přetahovaná o zaměstnance. Podle analytika trhu práce Tomáše Ervina Dombrovského necelá pětina pracovníků za posledních 12 měsíců změnila zaměstnání.

"Právě fluktuace je tím dominantním faktorem, který tlačí na zlepšování podmínek ve firmách. Není to tak, že by firmy samy od sebe, protože se jim daří, výrazně přidávaly. Přidávají primárně proto, že není zbytí a musejí se více snažit, a více se o své zaměstnance starat."

Letos si přilepší i státní zaměstnanci, kteří dostanou plošně navíc 1500 korun.