Na krajanském festivalu v Praze získala jednu z cen Česká beseda ze Záhřebu
V rubrice Češi v zahraničí se ještě jednou vrátíme k Mezinárodnímu krajanskému festivalu, který proběhl v Praze na začátku září. Jedním z vítězů festivalu, který do Prahy přivedl přes čtyři stovky krajanů z desítky zemí světa, byla Česká beseda Záhřeb, která tu představila hned několik svých souborů. S předsedou správního výboru České besedy Jaromilem Kubíčkem na festivalu natáčela Milena Štráfeldová. A nejprve se ho zeptala na historii tohoto krajanského spolku:
"Byla založena roku 1874. To znamená, že letos máme 136 let a loni jsme oslavovali významné 135. výročí našeho založení. Jsme velice pyšní, že naši besedu založil Josef Václav Frič."
Jak k tomu vůbec došlo, že právě Frič založil vaši besedu v Záhřebu?
"Shodou okolností, poněvadž měl politické potíže tady v českých zemích, tak na pozvání chorvatského bána Ivana Mažuraniče se dostal do Záhřebu. A jelikož tam byl velký počet Čechů, kteří působili v administrativě, ve škole nebo v uměleckém oboru, tak cítili potřebu, aby se setkávali, vyměňovali si zkušenosti a sdíleli těžkosti života, jaké tehdy běžně byly. Tak založili besedu, to semeno padlo na dobrou půdu a už v r. 1937 jsme měli svůj Český národní dům, který vlastníme dodnes. Má asi 1500 metrů čtverečných, takže v něm můžeme rozvíjet opravdu velice bohatou činnost."
"Ano, i v době války, i když dům vzali nacisté a bylo v něm jejich středisko. Po druhé světové válce byl znárodněn a bylo v něm Rádio a televize Záhřeb. Ale naším úsilím i díky chorvatské politice jsme se vrátili do našeho hnízda a teď si v něm kocháme."
Co všechno záhřebská beseda dnes dělá?
"My máme spoustu sekcí. Máme pěvecký sbor, máme dva folklorní soubory, máme divadelní sekci, máme také sekci společenských tanců. Máme krásné muzeum, máme knihy, které jsou ze 17. století, a co je velice důležité, máme od r. 1879 pamětní knihu, kde jsou zapsaní dva čeští prezidenti a jeden chorvatský prezident. A k tomu také předseda Senátu pan Přemysl Sobotka, který zaštítil naši oslavu, kterou jsme měli v loňském roce."
"To jsou soubory, které pilně pracují každý týden. Setkáváme se, máme určitou koncepci, co chceme s těmi soubory dosáhnout. Já ale nemůžu ani o jednom říct něco zvláštního. Všichni se snažíme, abychom do toho dali to nejlepší. Beseda není moje, já jsem v dvouletém mandátu. Mám ale vynikající spolupracovníky a nejdříve bych jmenoval místopředsedu České besedy Adolfa Tomka, který je i předsedou Rady české národnostní menšiny města Záhřebu. A my velice účinně a zdárně spolupracujeme, takže můžu říct, že všichni členové Rady české národnostní menšiny v Záhřebu jsou rovněž členy České besedy. A teď bych odevzdal slovo panu předsedovi."
Adolf Tomek: "V Záhřebu žije 691 Čech. Jinak v České besedě nejsou jenom Češi, protože to je občanská organizace. Takže když se volí Rada české menšiny města Záhřebu, účastní se obyčejně kolem 250 až 300 Čechů."
Máte mezi sebou taky Chorvaty? Předpokládám, že tam jsou smíšené rodiny...
"Ano, v České besedě jsou taky Chorvati i ostatní národnosti. Ale v Radě české menšiny může volit a může být volen jenom ten, kdo se v soupisů voličů přihlásil jako Čech. Takže si při volbách vybíráme pětadvacetičlenné představenstvo, Radu české menšiny, která potom volí předsedu. A pokud vás zajímá, co jako rada děláme pro to, abychom si udrželi jazyk a kulturu, tak vám řeknu jen jeden příklad. Vydali jsme knihu Češi v Záhřebu a Záhřeb Čechům. Je to historický přehled od začátku 11. století, kdy tu byl první Čech jmenován záhřebským biskupem. Byl to biskup Duch. Pak se to rozvíjelo a my jsme všechno popsali v této knize. A kromě toho jsme natočili na stejné téma film,"
"Těch aktivních spolků v Chorvatsku je v 28 besedách opravdu mnoho, protože každý má ještě tři nebo čtyři sekce, taneční, pěvecké, a je dobré, že se mohou přijet prezentovat i do Prahy. My nejsme příslušníci českého státu, nemáme státní příslušnost, a proto jsme velmi rádi, když přijedeme do Prahy a je tu nějaké uznání za veškerou aktivitu, která se u nás po všechny ty roky činí."
"Ano, u nás se hodně pracuje po celý rok, poněvadž i my máme různé přehlídky. Ale už letos si soubory řekly, že se teď budou chystat a za rok si zajedou do Čech. Letos přijel Záhřeb a Kaptol, příští rok zase pojede někdo jiný. Už podle toho, jaké má prostředky, ale také jakou má kvalitu své práce. Chce se ukázat to nejlepší."
Probíhá u vás nějaký předvýběr? Může sem třeba jet vítěz nějaké vaší přehlídky, anebo opravdu záleží na tom, jak se dohodnete mezi sebou?
Vy jste ale, pokud vím, jediná země, kam skutečně jezdí čeští odborníci, ať už choreografové nebo etnologové pomoct s kroji. Projevuje se to nějak v životě těch souborů?
"Ano, každý rok jsou soubory na vyšší úrovni. Je to znát především už na samotných krojích. Nemají v sobě tolik kroatismů, jsou to opravdu české kroje. I na tom, které tance si vyberou. A když je k tomu česká choreografie, váží si toho a je to mnohem lepší. U nás děti v základních školách netančí, nechodí do tanečních nebo podobných škol, takže všechno, co se naučí tančit, se naučí, když se chystají na naše Jaro. To je přehlídka dětského folkloru. Nebo když začnou tančit v Besedě. Takže jsme vděční i proto, že se mládež naučí něco, co by se jinak nenaučila. Sdružují se, cestují a především, jak říkám, pečují o kulturu."
