Na nižších daních se shodly všechny strany

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Poslanci v úterý potěšili zhruba 90 procent občanů. Schválili totiž vládní návrh na největší snížení daní z příjmů od roku 1996. Při hlasování byli tentokrát poslanci nezvykle jednotní. Ruku pro návrh zvedli i poslanci ODS, kteří ale chtějí prosadit ještě širší změnu. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Ministr financí Bohuslav Sobotka, foto: ČTK
Na daních zaplatí státu méně asi čtyři milióny lidí. Těch, co mají výrazně vyšší příjmy, se daňové změny prakticky nedotknou.

"Průměrné snížení se bude pohybovat někde mezi 4000 až 4700 korunami ročně na jednoho daňového poplatníka. Nejvýrazněji se dotkne osob s měsíčním příjmem do 30 tisíc korun hrubého. Je to zhruba 90 procent těch lidí, kteří v České republice skutečně platí daně."

Upřesňuje ministr financí Bohuslav Sobotka. Pro vládní plán nakonec zvedli ruku i opoziční občanští demokraté a komunisté. Opozice nižší daně podpořila navzdory tomu, že nedokázala prosadit žádný ze svých pozměňovacích návrhů. Nejnižší daňová sazba klesne z nynějších 15 na 12 procent, druhá nejnižší z 20 na 19 procent. Zároveň budou odpočitatelné položky nahrazeny bonusy, o které se sníží přímo vypočtená daň, ne daňový základ jako dosud. Úlevy by měli pocítit i živnostníci. Už v daňovém přiznání za letošní rok mohou využít vyšších paušálů, které si od příjmů před výpočtem daně odečtou. Ekonomové vesměs uvádějí, že schválení návrhu je krok správným směrem. Odpovídá prý soudobému světovému trendu zdaňovat více spotřebu a méně práci. Současný pokles daní z příjmů fyzických osob ale není provázen zvýšením nepřímých daní. To tedy znamená, že se sníží celkové zdanění občanů a tím samozřejmě i příjmy státního rozpočtu, obcí a krajů. Odborníci ale soudí, že si to stát dnes může dovolit díky výraznému růstu ekonomiky. Podle analytika Patria Finance Davida Marka se také ukazuje, že v Česku je prostor pro pokračování daňové reformy.

Foto: ČTK
"Celkové zdanění v české ekonomice není nikterak vysoké. Je nižší, než je průměr Evropské unie i eurozóny, takže není potřeba a při současném stavu veřejných rozpočtů není ani žádoucí snižovat příjmy státního rozpočtu nebo celkově veřejných rozpočtů. Nicméně naše struktura daní je řekněme výrazně odlišná od toho, co je běžné ve světě. Velmi velký důraz je kladen na přímé daně, to znamená daně z mezd a daně z příjmu podniků. A naopak nepřiměřeně nízké jsou daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Myslím si tedy, že daňovou reformu lze provést fiskálně neutrálním způsobem, a přitom výrazně ulevit lidem tam, kde se má."

Zvyšování nepřímých daní je ovšem nepopulární krok. Znamená zdražování v obchodech.

"Pokud se podíváme na cenovou hladinu v České republice v relaci vůči ekonomické úrovni, zjistíme, že u nás je relativně levně ve srovnání s tím, co je obvyklé, ať už v ostatních zemích střední Evropy nebo i v celém světě. To znamená, že u nás je prostor pro relativní zvýšení cenové hladiny skrze nepřímé daně. Pochopitelně je to politicky obtížně artikulovatelné."

Pojďme ale zpátky k úternímu rozhodnutí sněmovny. V této chvíli stále není úplně jisté, že nižší daně z příjmu skutečně budou platit už od začátku roku. ODS chce ještě v Senátu předložit řadu pozměňovacích návrhů. Především chce snížit i daně lidem s vyššími příjmy a sjednotit paušály pro všechny živnostníky. Pak by ale sněmovna musela o daních hlasovat znovu, čímž se zákon zdrží. Vláda chce každopádně prosadit nižší daně ještě před volbami.