Na Pražském hradě se představuje historie a kultura Velké Moravy
Kulturní rubrika nás tentokrát zavede do historie, a bude tak trochu zasahovat do oblasti zájmů Historických obzorů. Vydáme se v ní totiž na Velkou Moravu.
V potemnělém sále Císařské konírny se před očima návštěvníků vynořují předměty staré přes tisíc let. Jsou vypůjčeny z 30 institucí z Česka, Slovenska, Rakouska a Polska a doplňují je také modely velkomoravských staveb. Jeden z autorů výstavy Velká Morava a počátky křesťanství, archeolog Luděk Galuška, srovnává někdejší výstavu s tou současnou, stejně tak jako poznání archeologie před 50 lety a dnes:
Právě šperky jsou jedněmi z nejvýraznějších exponátů a projevů velkomoravské kultury. Na výstavě jsou zastoupeny v mnoha exemplářích a souborech - gombíky, náhrdelníky, prsteny, které kdysi zdobily vysoce postavené členy společnosti. K vidění je výbava kolínského knížecího hrobu nebo poklad byzantského kupce nalezený na Slovensku. Řada z nich dokládá to, jak se kulturní prvky na území Velké Moravy mísily a vzájemně ovlivňovaly. Výstava je rozdělena do několika tematických celků a začíná se chronologicky, říká další z autorů výstavy Pavel Kouřil, ředitel Archeologického ústavu AV v Brně:
"Začali jsme příchodem Slovanů do prostoru českých zemí, Moravy a Čech. Když sem Slované přicházejí, tak to území není liduprázdné. Narážejí zde na kmen Langobardů, na germánské Langobardy. Zde vidíte nejnovější nálezy, které pocházejí z langobardských sídlišť na Moravě. Většina z těchto předmětů jsou předměty nové, které ještě nebyly publikovány a byly nalezeny před rokem, dvěma či třemi."
S křesťanstvím se mění i pohřby
Součástí výstavy jsou nejen honosné šperky, zbraně nebo předměty běžné potřeby. Významnou roli na Velké Moravě, a také v novodobém poznávání jejího života a kultury, hraje pohřbívání: Slovo má opět Luděk Galuška, který poukazuje na změny v pohřebním ritu našich předků:
Tito misionáři přišli na Moravu ještě před Konstantinem a Metodějem a postupné pronikání křesťanství mělo vliv i na pohřební rituály. Začaly se čím dál více objevovat kostrové hroby, do té doby byli lidé po smrti spalováni. I s tím, jak takový velkomoravský hrob vypadal a co tvořilo jeho výbavu, se může návštěvník na výstavě seznámit. Nahlédne do hrobu ženy z elitnějších kruhů, která byla pohřbena s náušnicemi nebo vědrem.
Do časů, kdy na našem území vládli Mojmírovci, se návštěvník může ponořit také i díky zcela moderním předmětům a zařízením - do velkomoravských dob jej zavede také komiks, dotykové obrazovky s tematickým programem nebo badatelský list, do kterého si může zaznamenávat zážitky a poznatky z cesty po Velké Moravě. Čas na to má do 28.června, pak výstava poputuje do Bratislavy.
