Na Pražském jaru zazněla Dvořákova Svatá Ludmila

Bernarda Fink a Eva Urbanová, foto: ČTK

"Vroucnost, vznešenost a dokonalost", tak stručně a výstižně hodnotí novinové titulky úspěšné provedení vrcholného oratorního díla Antonína Dvořáka "Svatá Ludmila" na největším mezinárodním svátku hudby v Praze. Trojdílný monument na text Jaroslava Vrchlického přednesli sopranistka Eva Urbanová a další umělci. Bližší informace má Evelina Himalová.

Sám Dvořák netušil, když skladbu komponoval pro britské ostrovy, jak velký s ní bude mít úspěch. Ačkoli vycházela z jeho duše - niterným přesvědčením byl hluboce věřící křesťan a vlastenec, před jejím prvním uvedením, jehož se osobně zúčastnil, byl značně nervózní. Bál se, že ji anglické publikum nepochopí. Opak byl pravdou. Ohlas na světovou premiéru, která se uskutečnila 15. října 1886 v rámci Hudebního festivalu v Leedsu, byl úchvatný. "Svatá Ludmila" si naráz získala srdce Anglie. Publikum bez rozpaků poznalo, že má před sebou dílo mistrovské, a autora patřičně odměnilo dlouhotrvajícím bouřlivým potleskem.

Eva Urbanová,  foto: ČTK
"Byl vám to entuziasmus vpravdě anglický. Vše jásalo a burácelo. Volání 'Dvořák!' nemělo konce. Při zpěvu Albani 'Ó dovol, abych zlíbat směl tvých nohou prach' obecenstvo bylo tak pohnuto, že lidé plakali a utírali si slze z očí. Zpěv Albani byl vskutku ohromující," popsal opojné chvíle svého leedského triumfu, jaké prý "dlouho nezažil", Dvořák v listech přátelům domů.

Tak příznivě tedy bylo přijato jeho oratorium v Anglii před téměř 118 lety. Mile potěšen by jistě byl i atmosférou, jaká panovala 15. a 16. května 2004 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Také zde ovace českého a mezinárodního publika nebraly konce a "bravo" pro autora i účinkující bylo voláno vstoje. Je škoda, že se tak skvostné dílo hraje jen málo. Dirigent Jiří Bělohlávek pro to má vysvětlení.

"Je interpretačně nesmírně náročné, a i rozsahem požadavků naddimenzované. To je jediný důvod, proč nezní častěji."

Bernarda Fink a Eva Urbanová,  foto: ČTK
K samotnému tématu "Svaté Ludmily" i své dirigentské práci na jejím nastudování Bělohlávek doplnil.

"Považuji to za velký opus, a zabývat se tou partiturou je obrovským zážitkem. Dvořák v tom díle nejenomže přinesl své typické hudební kvality a svou úžasnou melodičnost, smělé harmonické myšlení, ale vyslovil i určitý názor na historický moment, jakým byl příchod křesťanství do českých zemí. A takovou svou ryzí zbožností, kterou měl, ho přetavil do nádherného chvalozpěvu tohoto faktu. Je tam spousta jímavých momentů, a pro mne je to jeden z nejkrásnějších 'Dvořáků'."

Dodejme, že z provedení "Svaté Ludmily" na letošním Pražském jaru byl pořízen zvukový záznam, který se jako "živý snímek" rozhodli organizátoři vydat na CD. Naposledy bylo totiž toto dílo na desky natočeno před 40 lety Václavem Smetáčkem!