Na Vysoké u Příbrami hledal Dvořák klid i inspiraci
Letos si připomínáme 115 let od smrti jednoho z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů Antonína Dvořáka. Jeho dílo je neodmyslitelnou součástí programu řady prestižních hudebních těles. Mnoho let svého života strávil Antonín Dvořák ve Vysoké u Příbrami a tato zalesněná podbrdská krajina se na víc než dvacet let stala jeho druhým domovem.
"Teď vám řeknu něco málo k historii zámečku a taky něco k prvním majitelům tohoto zámečku, kterými byli manželé Kounicovi. Těm jsou pak i věnovány tyto další místnosti, které si společně projdeme. Zbytek expozic v památníku už je pak věnován Antonínu Dvořákovi a jeho dílu. Tento zámeček nechal roku 1878 vystavět hrabě Václav Kounic. Je v novorenesančním stylu podle návrhu českého architekta Čeňka Gregora. Kounic ho nechal vystavět jako své letní sídlo, ale také jako svatební dar pro svoji první ženu Josefínu. Tu si bral v nedaleké vesnici ve Třebsku roku 1877. A Josefína, kterou si hrabě Kounic bral, měla mladší sestru Annu. A ta byla právě manželkou skladatele Antonína Dvořáka,”říká průvodkyně Tereza Leitnerová.
Tehdy se už Antonín Dvořák těšil mezinárodnímu věhlasu. Často cestoval do zahraničí a pak se rád na Vysokou vracel. Pokračuje průvodkyně Leitnerová. "Tady pobýval ve správcovském stavení, což byla budova, která stávala u bočního vjezdu do parku. Bohužel ale vyhořela a tak se nedochovala. Roku 1884 má Dvořák první velký úspěch v Anglii a také dostatek peněz, a tak si od svého švagra odkupuje svůj vlastní pozemek tady na Vysoké. Ten se nachází na druhém straně této vesnice, dnes je to známé jako vila Rusalka. Původně to býval starý špýchar, ale Dvořák si z toho vystavět velký rodinný dům. Tam vždy pobýval od jara do podzimu, a to víc jak 20 let, až do své smrti roku 1904. Tam také zkomponoval svá vrcholná díla".Výčet děl, která Dvořáka inspirovala právě ve Vysoké, je opravdu dlouhý. Tady zkomponoval, začal nebo dokončil přes třicet nových děl a řadu dřívějších skladeb upravil a přepracoval. Patří mezi ně například symfonie č. 7 a 8, nebo druhá řada Slovanských tanců.
Mezi vrcholná díla z doby pobytu ve Vysoké patří i Requiem, ve kterém se vyznává ze vztahu k Bohu a hledá odpovědi na otázky o smyslu lidského bytí. Asi nejslavnější Dvořákovou operou je Rusalka. Nedaleko památníku je malé jezírko, u kterého Dvořák při svých častých procházkách hledal a také nacházel inspiraci. Toto dílo spadá do skladatelova závěrečného období, kdy se zaměřil na pohádkové a mýtické náměty.A jaký byl další osud novorenesančního zámečku? Po smrti Josefíny v roce 1895 se hrabě Kounic přesunul na rodové sídlo do Slavkova u Brna, které musel udržovat, a tak mu na Vysokou nezbýval čas. Krátce po smrti Antonína Dvořáka pak místo opouští nadobro.
"Prodává ji židovské rodině Silbersternů a tato rodina vlastní zámeček až do 2. světové války. S nástupem nacismu je jim však veškerý majetek zabaven. Část rodiny prchá do Ameriky, ale část končí v koncetračních táborech. Zámeček tedy připadl státu, ale byl velmi poničený, a tak se zvažovalo jeho další využití. Zvažovala se i demolice, ale nakonec bylo schváleno, že tu bude zřízen památník Antonína Dvořáka. A tak tady v 50. letech probíhají první rekonstrukce a roku 1963 je zde otevřen památník Antonína Dvořáka. Ale expozice, jak je můžeme vidět dnes, vznikly až při velké rekonstrukci, která probíhala v 90. letech", doplňuje průvodkyně Tereza Leitnerová.
Vedle připomínky hraběte Václava Roberta Kounice a jeho manželky Josefíny pamatuje muzeum především na milovníky Dvořákovy hudby. Každoročně se tu uskuteční řada akcí, jak potvrzuje jeho ředitelka Jarmila Obermayerová."Cyklus komorních koncertů hudební podzim, tradičně to bývá od konce září až do počátku listopadu, a připravujeme přibližně 3 až 4 koncerty v tomto programu. Na závěr roku je to adventní koncert který je velmi oblíbený návštěvnicky, protože má svoji neopakovatelnou atmosféru".
Kromě stálých expozic najdou návštěvníci v prostorách muzea také příjemnou kavárnu nebo audiovizuální prostor s možností poslechu dokumentu o pobytu Antonína Dvořáka ve Vysoké. Odkaz slavného skladatele vystihuje jeho závěr: "Jsou to nadčasové hodnoty, které člověka dnešního světa stále oslovují a obohacují. Dávají naději, že to podstatné a kvalitní na tomto světě přežije a nebude nikdy zapomenuto".