Na železnici hrozí válka odborů

Pracovníci Českých drah - největšího zaměstnavatele v zemi - zřejmě přijdou o všechny velké sociální výhody, které získali v průběhu uplynulých 15 let. V pondělí totiž zkrachovala jednání s vedením společnosti o kolektivní smlouvě na rok 2005. Odborové svazy na železnici z toho viní Federaci strojvůdců, která kladla vedení Českých drah přemrštěné požadavky. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Na železnici už neplatí loňská kolektivní smlouva a sociální vztahy ve společnosti České dráhy se proto řídí jen zákoníkem práce. To znamená, že lidé budou dostávat jen základní mzdu bez všech možných příplatků, v průměru přijdou o čtyři tisíce korun měsíčně. Místo šesti týdnů dovolené budou mít jen čtyři. Ztratí nárok na ozdravné pobyty a místo 36 hodin týdně budou pracovat standardních 42,5 hodin. Jak řekl Radiu Praha šéf Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek, nastala situace, jaká nemá v historii obdoby. A vinu na vzniklé situaci mají strojvůdci.

"Federace strojvůdců má pouze profesní požadavek, který ovšem znamená, že jedna profese by mzdově rostla na úkor všech ostatních zaměstnanců. Abych to tedy zjednodušil, deset procent lidí chce nadstandardní výhody na úkor devadesáti procent lidí, kteří by se na ně měli složit."

Pět odborových centrál na železnici souhlasilo s novou kolektivní smlouvou na rok 2005. Ta počítala s pětiprocentním zvýšením platů. Strojvůdci ale požadují minimálně sedm procent a navíc skoro 22procentní příplatek pro svou profesi. Kvůli tomuto požadavku - pro vedení Českých drah nepřijatelnému - skončila jednání o kolektivní smlouvě debaklem. Podle Jaromíra Duška ponesou důsledky všichni zaměstnanci drah, nejen strojvůdci, protože v Česku platí, na rozdíl od západní Evropy, nedemokratický zákon o kolektivním vyjednávání.

"To je zákon, kde 49 není kupodivu méně než 51, jak je to běžné. Tady zákon ukládá, aby se všechny odborové centrály u jednoho zaměstnavatele dohodly za každou cenu. Všichni musí mít jednotný názor. Nechápu, jak to v demokracii vůbec může být možné. Stačí třeba, když budou pouze tři lidé, kteří založí odborovou organizaci, dají registraci na ministerstvo vnitra, oznámí to zaměstnavateli a pak mohou úspěšně vydírat nejen zaměstnavatele, ale i všechny ostatní zaměstnance toho podniku."

Nechceme víc, víme, že firma na to nemá, říkají představitelé pěti odborových centrál. Naprostá většina odborářů tedy nevede tentokrát spor se zaměstnavatelem, ale naopak se svými kolegy. Ti si však myslí, že jsou v právu. Podle Františka Pospíšila z Federace strojvůdců je na železnici příliš velká nivelizace v platech.

"Vzhledem ke kvalifikaci, vzhledem k tomu, jak jsou vytíženi strojvedoucí a vzhledem k tomu, že jako jediná profese ze zákona o drahách musí mít státní zkoušky, tak kvůli tomu si myslíme, že by měla být určitá platová diferenciace."

Jaromír Dušek, šéf největší centrály na drahách, říká, že představitelé Federace strojvůdců tím, že nadále trvají na nepřijatelných požadavcích, vyvolali na železnici obrovskou řevnivost mezi jednotlivými profesemi. Řadové strojvůdce ale ze vzniklé situace neobviňuje.

"Jsem přesvědčen, že řadoví strojvedoucí nemají ani ponětí o tom, co všechno jim jejich šéfové nachystali."