Národní muzeum oslavilo stodevadesátiny a čeká je rekonstrukce

15. dubna letošního roku tomu bylo právě 190 let, kdy soukromá Společnost Vlasteneckého muzea v Čechách založila dnešní Národní muzeum v Praze. Instituce, která zprvu sídlila v jediném sále pražského kláštera, nyní spravuje desítky objektů po Čechách. Hlavní budova muzea je ale v havarijním stavu a čeká ji rozsáhlá rekonstrukce. O historii i plánech Národního muzea se více dozvíte v kulturní rubrice, kterou připravila Milena Štráfeldová:

Rozestavěná budova na konci června 1888, foto: www.nm.cz

"Utěšené přesvědčení, že v tomto království Českém, od jeho císařské Jasnosti mé správě nejmilostivěji svěřeném, vše co pěkného a velikého jest, ujímá se a daří, a podaný mně od některých přátel vlasti a umění plán k založení národního Českého Muzeum příčina jsou provolání tohoto... Národní muzeum bude obsahovati všecko, což k národní literatuře a k národní produkci náleží, jakož i přehlédnutí všeho toho, co kde ve vlasti přirozením nebo lidskou pilností způsobeno..."

Národní muzeum dnes

napsal 15. dubna 1818 "Vlastencům umění milovným" nejvyšší purkrabí František hrabě z Kolowrat. O založení Vlasteneckého muzea usilovala skupina obrozenských šlechticů v čele s hrabětem Kašparem Šternberkem. K nejvýznamnějším osobnostem spjatým s Národním muzeem později patřili i František Palacký nebo Karel Jaromír Erben. První sbírky, které shromažďovali národní buditelé, byly vystaveny už v červenci roku 1818 v klášteře u sv. Jakuba v Praze. Později se muzeum stěhovalo do Šternberského paláce na Hradčanech a do dnes již zbořeného Nostického paláce Na Příkopě. Současná budova Národního muzea na Václavském náměstí byla postavena podle návrhu Josefa Schulze až téměř tři čtvrtě století po jeho založení:

"Její otevření se uskutečnilo 18. května 1891, což je dnes Mezinárodní den muzeí a galerií. Z té doby je zde také zachována první expozice v téměř nezměněné podobě, a je to expozice mineralogie,"

říká náměstek ředitele Národního muzea v Praze Karel Ksandr. Sbírky přírodnin, včetně proslulé "velryby", jsou také dodnes jedním z největších lákadel Národního muzea. Přírodovědecké muzeum podle svého ředitele Jiřího Litochleba vystavuje například trilobita starého 510 milionů let, kterého v Čechách na počátku 19. století nalezl Joachim Barrande:

Trilobit

"Tento trilobit se díky Barrandovi dostal v roce 1818 do sbírky Vlasteneckého muzea. Jedná se o skutečně mimořádnou zkamenělinu, která reprezentuje trilobity dosahující délky až 30 centimetrů a patří k největším zachovaným zkamenělinám českých starších prvohor."

Součástí dnešního Národního muzea je i Historické muzeum. V jeho antropologických sbírkách je na 20 tisíc lidských koster. Muzeum má ale i unikátní sbírku archeologických nálezů, zbraní, bohoslužebných předmětů, doklady lidové kultury nebo expozici historických lékáren. Exponáty putují podle jeho ředitelky Věry Přenosilové i na výstavy do zahraničí:

"Jedna byla v Číně, kde jsme prezentovali národopisný materiál, další na Tchaj-wanu, kde se setkala naše výstava českých loutek s mimořádným ohlasem, a v současné době se do Čech vrací výstava, která byla připravena ve spolupráci s německými a francouzskými kolegy. Byla věnována tématu keltská žena a byla prezentována ve všech třech státech."

Náprstkovo muzeum

Mimořádně cenné sbírky má i Náprstkovo muzeum, které sídlí na pražském Betlémském náměstí. Vzniklo z etnografických sbírek Vojty Náprstka a dalších českých cestovatelů. Shromažďuje nálezy z Asie, Afriky i obou Amerik. Jedním z takových exponátů je podle jeho ředitelky Blanky Remešové i roucho císařského úředníka z Číny:

"Šťastné roucho Václava Stejskala z Číny bylo získáno roku 1887, kdy Václav Stejskal koupil toto roucho v Kantonu za 12 dolarů."

Nejmladší součástí Národního muzea je České muzeum hudby, které od roku 2004 sídlí v bývalém kostele Maří Magdaleny na Malé Straně. Ve svých sbírkách má unikátní hudební nástroje, autografy slavných skladatelů i doklady české hudebnosti.

"Máme i mnohá další dislokovaná pracoviště. Jednak k nám patří Muzeum Antonína Dvořáka, Muzeum Bedřicha Smetany a dále pak památníky těchto významných osobností v Jabkenicích a v Nelahozevsi. Staráme se také o Modrý pokoj Jaroslava Ježka v Kaprově ulici a zároveň máme mnohé expozice u našich partnerských organizací na Bertramce, expozici mechanických hudebních nástrojů v Hořovicích a za čtrnáct dní otevíráme novou expozici klávesových nástrojů v Litomyšli,"

uvádí ředitelka Českého muzea hudby Dagmar Fialová.

Pohled z Národního muzea na budovu Federálního shromáždění, foto: ČTK

Národní muzeum se od svého vzniku neustále rozrůstá a jeho hlavní budova podle náměstka Ksandra už sbírkám dávno nestačí.

"Co se týče velikosti, tak již v roce 1912 prostorovým uspořádáním nevyhovovala. Před první světovou válkou se připravovala přístavba této budovy do Čelakovského sadu, což samozřejmě první světová válka zhatila. Takže vlastně k rozšíření dochází až nyní, připojením sousední budovy bývalého Federálního shromáždění."

Ředitel Národního muzea Michal Lukeš, foto: ČTK

O tom, že budovu Federálního shromáždění získá Národní muzeum, rozhodla vláda na podzim roku 2006. Budova se ale uvolní až v roce 2009, kdy se odtud do nových prostor přestěhuje Radio Svobodná Evropa. Teprve pak sem budou přemístěny sbírky z hlavní budovy, aby se mohlo začít s její rekonstrukcí. Ta by měla podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše skončit v roce 2015.

"Takže do budoucna by zde v horní části Václavského náměstí mělo vzniknout nové moderní muzejní centrum, složené ze dvou velikých budov. Tím pádem se po mnoha letech naplňuje sen či potřeba muzea se i v této části rozšířit. Je to pro nás úžasná výzva."

Nové expozice Národního muzea by měly být otevřeny v roce 2018, při oslavě dvoustého výročí založení Národního muzea.