Národní muzeum v novém: Spojovací chodba, Klenotnice a samozřejmě plejtvák

Národní muzeum s opravenou hlavní věží, foto: Ondřej Tomšů

Několikaletá rekonstrukce Historické budovy Národního muzea se chýlí ke konci. V nových expozicích bude vystaveno asi 80 tisíc předmětů, o třetinu více než před rekonstrukcí.

Národní muzeum s opravenou hlavní věží,  foto: Ondřej Tomšů
"Právě se nacházíme na ochozu u hlavní věže, kde je vidět několik dokončených ploch a můžeme si tak všimnout, jak budou fasády vypadat, až bude Národní muzeum opraveno. Tato sousoší jsou ve finální barevnosti, jsou laděny k okolním štukovým prvkům a kamenným prvkům, aby to všechno působilo jako jednolitý celek,"

popisoval v březnu loňského roku stavbyvedoucí Metrostavu David Čech dvě zrekonstruované sochy na střeše Národního muzea. Tehdy ještě byla budova zcela zakryta lešením. Dnes už opravy pokročily a muzeum se letos v říjnu alespoň z části otevře návštěvníkům. Důležitý je nejen vnější vzhled, ale také vnitřek muzea, říká jeho generální ředitel Michal Lukeš:

"Nový vnitřek Národního muzea pro nás není o nic méně podstatný než krásně opravená Historická budova naší instituce, protože právě expozice a vnitřní prostředí, uživatelská zajímavost, nové trendy ve vystavování budou potom především to, s čím bude muzeum pracovat a na co se podle mě návštěvníci těší."

Nové expozice se sice chystají, ale některé stálice Národního muzea v nich zůstanou. Třeba slavná kostra plejtváka myšoka.

Člověk a dvacáté století

Daniel Dvořák,  foto: ČTK / Roman Vondrouš
Nově bude k vidění expozice Dějiny 20. století. Její architektonické řešení připadlo Danielu Dvořákovi:

"Expozice je rozvrstvená do čtyř oddělení: politika, veřejná sféra, poloveřejná nebo polosoukromá podle toho, z které strany se nahlíží, a sféra soukromá. Usilujeme o zachycení dějin dvacátého století co nejkomplexnějším obrazem. V centru expozice je člověk, jedinec, občan. Sledujeme ho ve všech proměnách, ve všech možných situacích včetně ovlivnění politikou."

Celkem muzeum představí 8 stálých expozic. Jednou z nich je Klenotnice a mincovní kabinet, kde se lidé mohou těšit třeba na diadém Emy Destinnové nebo stodukát Ferdinanda III., kterých je na světě jen 6 kusů, říká architekt Ondřej Busta:

Vizualizace spojovací chodby mezi historickou a novou budovou Národního muzea,  zdroj: archiv Národního muzea
"Národní muzeum vlastní dvě z nich a my se tak opět dostáváme k číslům, které jsou v řádech stovek milionů, které pro nás architekty představují vesmírné cifry. Přiblížit návštěvníkovi tyhle věci tak, aby měl pocit, že se jich může takřka dotknout, že jim není nějakým způsobem bráněno v tom, si exponát prohlédnout, tak právě tento pocit je to, k čemu se my architekti spolu s kurátory snažíme přiblížit."

Svůj prostor dostanou v nových expozicích třeba také děti. Dětské muzeum v Nové budově přiblíží například Lovce mamutů nebo Prvohorní moře a samostatným expozičním celkem bude také Spojovací chodba mezi Historickou a Novou budovou muzea.