Národní soustava povolání by měla pomoci řešit situaci na trhu práce
Řada firem se dnes marně snaží sehnat kvalifikované zaměstnance. Platí to zvláště ve stavebnictví. To by se ale mělo změnit. V pololetí by měla začít fungovat Národní soustava povolání. Je to vlastně všem dostupný katalog, který odráží reálnou situaci na trhu práce.
"Lidé na trhu práce chybí. Nejsou v žádných sektorech, všude jsou nedostatky, ale kde je to obecně velmi kritické, to je stavebnictví."
uvedla manažerka veřejné zakázky Jolana Blažíčková. Ve stavebnictví u nás chybí dokonce 20 tisíc zaměstnanců. Situaci by měl řešit projekt Národní soustava povolání. Cílem je vybudovat databázi, jakýsi katalog povolání, která jsou na trhu práce. Vznikají takzvané Sektorové rady, které zakládají zástupci cechů, profesních sdružení, významní zaměstnavatelé a další odborníci. Jak rady fungují?
"Popisují podle daných pravidel, jaké práce ve svém oboru mají a jaké lidi s jakou kvalifikací pro výkon práce potřebují. Sami si vlastně budují systém, ze kterého pak chtějí čerpat pracovníky. Sami dávají informace, co by na trhu práce potřebovali a kam by se lidé, kteří očekávají, že budou měnit zaměstnání nebo svoje povolání, měli obrátit."
Jak vítají zaměstnavatelé tento projekt?
"Vítají ho velmi, až nás to samotné překvapilo. My řešíme toto téma jako veřejnou zakázku pro ministerstvo práce a sociálních věcí a v zadání jsme měli, že sektorových rad utvoříme pět. Dnes je jich 19. Zájem je opravdu veliký. Myslíme si, že je to hlavně proto, že zaměstnavatelé konečně budou moci někde jednoznačně říct, co potřebují, že si školy nebo úřady práce nebudou moci stěžovat, že neví, co trh chce, co mají připravovat za lidi. Myslím si, že k zájmu vedlo i to, že lidí je opravdu hrozně málo a se špatnou strukturou kvalifikace. Oni si řekli, jinak už to nepůjde, než do toho systémově jít a ty věci vyjádřit. To si myslím, že jsou hlavní dva důvody, proč je ten zájem tak veliký."
Kolik procent pracovního trhu to může pokrýt?
"Podle našich odhadů 19 rad pokryje zhruba 40 procent,"
dodala Jolana Blažíčková. Zájemci o práci se tak z projektu dozví, jak daná práce vypadá a co by měl člověk umět. Databáze bude také obsahovat informace o možnostech vzdělání, volných pracovních místech či průměrné mzdě v daném oboru.
"Veliké změny a novinky jsou třeba v oblasti nábytkářství, což je zajímavá oblast. Oni byli celou řadu let součástí dřevozpracujícího průmyslu. Ale dnes nábytek není jenom dřevo, to je plast, kov, sklo. Takže nábytek jako takový se stává samostatným širokým oborem. Oni postavili to povolání úplně nově a vyvinuli tam velké množství práce."
Jak ale lidi do oborů, které zaměstnavatelé potřebují, přilákat?
"Motivace: pojďte k nám do oboru, pojďte k nám pracovat, je velkým tématem pro další práci sektorových rad. Jak říká jeden můj kolega, to chce 'zmáknout' rodiče. Tam je velký kámen úrazu, protože víme, že řada rodičů má představu, že nejnižší vzdělání je maturita v nějakém obecnějším oboru. Samozřejmě to není špatná věc, ale mnohdy je daleko užitečnější a zajímavější pro mladého člověka vyučit se třeba řemeslu, protože pracovní i mzdové podmínky dnes nejsou nejhorší. Možnost uplatnění, růstu a jistoty zaměstnání je daleko větší právě tam, kde to možná rodiče nevidí. Už se objevují nějaká stipendia, motivační programy, připravují se třeba akce pro školy, ale je to i téma pro lidi dospělé. Řada z nás má spoustu zkušeností, dovedností. Ale kdo z nás třeba dnes vykonává povolání, na které se před patnácti či dvaceti lety vzdělal?"
Mohli jste vycházet z nějakých projektů ze zahraničí?
"My jsme se hodně inspirovali v anglosaském světě, kde se ty rady jmenují podobně jako u nás - sektorové rady. A třeba v Británii fungují už víc než 20 let a vykonávají tuto činnost velmi dobře."
Projekt si vyžádá více než 103 milionu korun. Tři čtvrtiny rozpočtu hradí Evropský sociální fond, zbytek stát. Ministerstvo práce a sociálních věcí už připravuje nový projekt, který by měl na stávající systém navazovat.