Naše vyrovnání se s minulostí

Většina lidí v České republice si podle průzkumu agentury Median pro Lidové noviny myslí, že česká společnost se dostatečně nevypořádala s těmi, kteří před rokem 1989 spolupracovali se Státní bezpečností, tedy s komunistickou tajnou policií. Průzkum zjistil, že jen každý šestý člověk je přesvědčen o tom, že se vyrovnání s minulostí podařilo. Sobotní osmnácté výročí tzv. sametové revoluce tyto otázky znovu otevřelo.

Foto: ČTK

Na pražské Národní třídě, kde se sešli ústavní činitelé s lidmi, kteří u památníku střetu studentů s policií před osmnácti lety zapalovali svíčky, se k tomu vyjádřil i premiér Mirek Topolánek:

Mirek Topolánek (vlevo) a Václav Klaus na Národní třídě, foto: ČTK

"Myslím, že ty otázky, které si máme klást, jsou: jestli jsme dostatečně zralí, jestli ta demokracie je dostatečně zralá, jestli k té svobodě přibyla i odpovědnost, jestli jsme se poučili. A na ty otázky odpovídám: ano, možná. Myslím si, že těch osmnáct let ještě je velmi krátká doba, a že někdy ty excesy, které zažíváme kolem sebe, svědčí o tom, že jsme se nepoučili."

Velký problém v našem vyrovnání se s minulostí vidí předseda Senátu Přemysl Sobotka:

"Jestliže poslední průzkumy ukázaly, že 50 procent občanů nostalgicky vzpomíná, jak tady bylo dobře za komunistů, tak já jsem trošku zděšen a obrovsky mě to znervózňuje. Je to úkol pro nás, abychom těmto lidem připomněli ty fronty na všechno, včetně toaletního papíru, a že to, co je dnes tady, že je skutečně výdobytkem demokracie a svobody."

Podle písničkáře Jaroslava Hutky začalo nevyrovnání se s komunistickou minulostí už v letech 1989 a 1990. A jak se podle něj teď s minulostí vypořádat?

Jaroslav Hutka|Foto: Radio Prague International

"Tak, jako tehdy. Prostě to otevírat, akorát že dnes je to už někdy absurdní to otevírat, protože to mělo být otevřeny tehdy. Ale otevřít se to musí, tu minulost prostě musíme nahlédnout a musíme si to s ní vypovídat, protože člověk nežije bez minulosti a nemůže bez ní žít. A ve chvíli, kdy ji škrtne, tak ten živost ztrácí jaksi na obsahu."

Jsou lidé osmnáct let po revoluci spokojení se změnami ve společnosti? Některé výzkumy tvrdí, že většina ano, jiné, že spokojená je jen třetina. Lidé jsou rozčarovaní z nového žebříčku hodnot či z politiky. To nedávno zmínil i bývalý prezident Václav Havel:

Václav Havel

"Najednou se ta politika jeví jako jakási série skandálů, a to, co je na ní důležité, ten její vlastní obsah, to, co se dotýká všech občanů a života, jako by se ztrácelo za tou vrstvou těch příhod, těch skandálů."

Politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci vysvětlil, jaké to může mít důvody:

"Určitě celá řada skandálů a navíc ještě to, že velmi dlouho nefunguje vláda. Pan Bursík slíbí, že bude ministr do týdne - není dva měsíce, takže lidé vnímají ty funkce jako zbytečné. A navíc v posledních letech vlády, od nástupu Mirka Topolánka, neukazují jasný obraz toho, jak by Česká republika měla vypadat za tři roky, za pět let, za deset let."

Na otázku, zda se česká společnost vyrovnala s komunistickou minulostí mnozí lidé, včetně politiků, odpovídají, že 18 let od listopadu 1989 není tak dlouhá doba, aby se všechno podařilo vyřešit. Často poukazují na příklad Německa, které se s nacistickou érou vypořádávalo dlouhá léta.