Disidenti chtějí omezit přístup ke svazkům StB

Sedmnáct osob pronásledovaných komunistickým režimem, včetně exprezidenta Václava Havla, požaduje omezení přístupu ke svazkům komunistické Státní bezpečnosti. Nelíbí se jim, že se kdokoliv může bez omezení dostat k citlivým údajům o lidech, jež StB sledovala.

Václav Havel

Bývalí disidenti požadují, aby citlivé informace o sledovaných osobách byly zpřístupněny pouze s jejich souhlasem. Některé informace by tak nebylo možné zveřejnit. Žádost podpořili vedle Václava Havla například polistopadový československý ministr zahraničí Jiří Dienstbier, historik Jan Křen či socioložka Jiřina Šiklová, která říká: "Proč by měli být dneska zveřejněni tito lidé a mohl si o tom z toho každý dělat závěry? Včetně toho, že, nedělejme si iluze, to StB si mnohé věci také samo vymýšlelo, aby prostě prokázalo, že jsou aktivní."

K podpoře dopisu Václavem Havlem jeho mluvčí Jakub Hladík řekl: "Václav Havel souhlasil s iniciativou. Byť není informován o všech detailech s tímto případem spojených, tak připojil svůj souhlas."

Historik, bývalý člen Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a odborník na StB Radek Schovánek nepovažuje tento požadavek dřívějších disidentů za příliš šťastný: "Iniciativa, která by omezila přístup ke svazkům StB, je jednoznačně krokem zpět, protože v okolních zemích vznikly instituce, které tyto dokumenty zpracovávají a zpřístupňují."

A co si o iniciativě svých dřívějších spolubojovníků myslí bývalá disidentka Petruška Šustrová?

"Já ten požadavek na jedné straně chápu, protože by mi samozřejmě také nebylo příjemné, aby se kdokoliv hrabal bez mého souhlasu v moji minulosti, ještě navíc ve věcech, jež byly získány způsobem, na který se dneska díváme jako na nezákonný. Na druhé straně jsem ale strašně proti omezování přístupu ke svazkům. Bojím se, že pro různé síly, které si nepřejí, aby se minulost zkoumala, to může být docela dobrá záminka. I když by se to zákonně snadno dalo vymezit, že pokud ten člověk byl obětí represí nebo byl veden jako nepřátelská osoba, tak by byl potřeba jeho souhlas. Obávám se, že si zákonodárce neuvědomil, že se to vztahuje nejen na to, co se skutečně dělo, ale i na to, co bylo smyšleno. Mám tedy z toho rozporný pocit, ale já bych asi ten dopis s požadavkem nepodepsala a spíš bych si myslela, že je lepší to tak nechat, protože, a to je také docela důležité, těch věcí soukromých je tam ve skutečnosti strašně málo. StB se nesoustřeďovala na takové kompromitační materiály. Potřebovala je sice, ale není to rozhodně zásadní obsah těch svazků."

Ministerstvo vnitra považuje požadavek bývalých disidentů za těžko proveditelný a navrhuje kompromis - ke svazkům, které zasahují do soukromí sledovaných osob připojit jejich vlastní vyjádření o tom, jak popisovaná událost probíhala. Je to podle Vás přijatelné řešení?

"Podle mého názoru se ministerstvo vnitra zbláznilo. To by bylo daleko složitější než ten přístup znemožnit nebo omezit. Já absolutně nejsem ochotná podávat nějaká dodatečná vysvětlení k tomu, co na mně někdo donášel nebo odposlechl z mého telefonu či přečetl v mé korespondenci. Je to legrační, no."