Nechci v příjmení -ová? Jsem eskymácké národnosti!

Přechylovat či nepřechylovat ženská jména? Tahle otázka budí vzrušené diskuze několik let. Když vláda schvalovala novelu zákona o matrikách, zrušení povinnosti přechylovat ženská jména nepodpořila.

Ilustrační foto: Petr Šmerkl, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Podle ministerstva vnitra nejsou pro takovou změnu věcné důvody. Přechylování příjmení je charakteristickým rysem českého mluvnického systému, uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Osobně si vicepremiér myslí, že záleží na každém, jak se chce jmenovat, a je otevřený debatě o změně zákona, která by pravidla pro přechylování rozvolnila. Piráti teď chtějí ve sněmovně navrhnout, aby se ženy mohly v budoucnu samy rozhodnout, zda budou u svého příjmení používat koncovku -ová.

Rozdílné názory mají jak ženy, tak jazykovědci.

"Já zastávám stanovisko, že bychom přechylovat měli. Jednak je to tradice češtiny, ale je to i v samé struktuře češtiny a to od jejích samotných počátků,"říká bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva.

Přechylování je známé už od středověku. Podle Olivy se dokonce rozlišovalo mezi ženami vdanými a nevdanými. Manželka pana Nováka byla už tehdy Nováková, ale jeho dcera byla Novákova. Čili u dcery jako by fungovalo přivlastňování.

Karel Oliva, foto: Annette Kraus (Krausová)

"Samozřejmě existují případy i v češtině typu Kočí nebo Jirků, kdy ta jména jsou stejná pro muže i pro ženu. Nevím, jestli se potom dá mluvit o tom, že se nepřechyluje. Nepřechyluje se v tom smyslu, že se nepřidává to zakončení -ová. Pak jsou samozřejmě ty případy, kdy dojde ke sňatku s cizincem a podobně. Tam už je potřeba řídit se nějakou kulturní tradicí a také konkrétní situací."

Piráti navrhují, aby ženy mohly o přechylování rozhodnout

Piráti chtějí ve Sněmovně navrhnout, aby se ženy mohly v budoucnu samy rozhodnout, zda budou používat u svého příjmení příponu -ová. Poslanec Ondřej Profant aktuální úpravu považuje za diskriminační. S tím jazykovědec Karel Oliva, jak uvedl v České televizi, nesouhlasí.

"Já si myslím, že bychom to potom mohli hnát tak daleko, že stát po nás vůbec chce, abychom měli nějaké jméno, že to je diskriminace. To jsou z hlediska lingvistiky absurdní debaty. Zákon říká, jak se ta jména mají psát do matriky a nějakých odvozených dokumentů. Zákon neříká vůbec nic o tom, co si žena bude psát na své navštívenky, co si napíše na cedulku na dveře, na zvonek, jak se bude představovat. O tom zákon nehovoří. Jde tady o státní způsob zachycení jména té ženy, a jestli si ho potom upraví, o tom se neříká nic."

Jana Valdrová, foto: archiv Jany Valdrové

Zákon o matrikách v současné době připouští nepřechylování v odůvodněných případech. Například pokud žena žije v zahraničí, je provdána za cizince, případně pokud se hlásí k jiné než české národnosti. Jak uvedla v České televizi soudní znalkyně v oboru jmen a příjmení Jana Valdrová, to jsou triky, které ženy využívají.

"Ty triky jsou v matričním zákoně. Například, že žena je cizí národnosti nebo si bere cizince. Podepíše, že je eskymácké národnosti a může zůstat bez -ová. Já sama jsem Valdrová, mně to nevadí, ale když žena nechce přechýlení příjmení, ať ho nemá, protože jde jenom o ten gramatický přívěšek."

Jak dále poukázala jazykovědkyně Jana Valdrová, zákon o matrikách má určitá specifika.

"Česká žena, chceli si vzít pana Kalu, a převzít jeho příjmení, tak si může vybrat, jestli bude Kala nebo Kalová. Ale když si bere pana Kalaše, tam je rozdíl jednoho písmenka, té souhlásky na konci, tak může být jedině Kalašová, a kdyby chtěla být Kalaš, tak musí naplnit jednu ze 4 podmínek zákona. To je světová rarita, to bychom měli odstranit."

Piráti chtějí změnu uzákonit už ve stávající novele, která by podle představ vnitra měla platit od července příštího roku. Chtějí také prosazovat zjednodušení procesu při volbě méně častých křestních jmen. "Dnešní praxe není napříč matrikami jednotná a často je matrikami zbytečně požadován posudek soudního znalce," konstatoval poslanec Profant.