Nejdelší jeskynní systém Čech slaví výročí: 75 let od objevu Koněpruských jeskyní

Proškův dóm v Koněpruských jeskyních

Na jižním svahu návrší Zlatý kůň u obce Koněprusy se před 75 lety ozval výbuch, který měl uvolnit vápenec pro cementárnu. Místo toho odkryl vstup do podzemního světa, který dnes patří k největším přírodním pokladům Česka. Koněpruské jeskyně, nejdelší známý jeskynní systém na území Čech, slaví výročí svého objevu.

Od náhodného průvanu k národní památce

Foto: Správa jeskyní České republiky

14.  září 1950 se ve Zlatém koníku, lomu na jižním úbočí Zlatého koně, připravoval odstřel. Skalníci si tehdy všimli průvanu vycházejícího ze závalu. O měsíc později se tudy mistr Mareš s kolegy proplazil do dosud neznámých prostor, které dnes známe jako Kuklův dóm, Marešovu síň nebo Letošníkovu propast.

Vystavené repliky kosterních pozůstatků nalezených v Koněpruských jeskyních | Foto: Markéta Vejvodová,  Český rozhlas

Objev oznámili Jaroslavu Petrbokovi z Národního muzea, který se ujal prvního průzkumu. V listopadu 1950 se do jeskyní dostali další badatelé, včetně třináctiletého Petra Batíka, a postupně odhalili rozsáhlý třípatrový systém. V prosinci byla svolána komise, která rozhodla o zahájení systematického výzkumu. Ten přinesl nejen geologické poznatky, ale i archeologické nálezy – od fosilií drobných savců až po pozůstatky ženy z období magdalénského osídlení před 13 000 lety.

Tajemství hlubin: od pravěku po středověké padělatele

Koněpruské růžice | Foto: Markéta Vejvodová,  Český rozhlas

Koněpruské jeskyně se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti Český kras ve Středočeském kraji, nedaleko Berouna. Jsou výsledkem miliony let trvající činnosti vod, které prosakovaly vápencovým masívem Zlatého koně. Hlavní etapa jejich vývoje proběhla před 25–30 miliony let, krápníková výzdoba je však mnohem mladší. Mezi největší unikáty patří tzv. koněpruské růžice s opálem – výjimečný krasový útvar, který jinde v Česku nenajdete.

Zvláštní kapitolou je svrchní patro jeskyní zvané Mincovna. Výzkum v 50. letech odhalil, že zde ve druhé polovině 15. století fungovala tajná penězokazecká dílna. Padělatelé zde razili falešné mince, žili v jeskyni a po sobě zanechali nástroje, ohniště i osobní předměty. Dílna byla v provozu jen krátce, ale její existence dodává jeskyním punc dobrodružství.

Od roku 1959 jsou Koněpruské jeskyně zpřístupněny veřejnosti. Návštěvníci si mohou projít část středního a svrchního patra, obdivovat krápníkovou výzdobu i nasát ojedinělou atmosféru. Ročně sem zavítá téměř 100 000 lidí z Česka i ze zahraničí.

Autor: Klára Stejskalová | Zdroj: Časopis Ochrana přírody
klíčová slova:

Související