První 3D model jeskyní v Evropě. Takhle Koněpruské jeskyně ještě nikdo neviděl

Skenování Koněpruských jeskyní

Tři patra chodeb s délkou přes dva kilometry. Koněpruské jeskyně pod návrším Zlatý kůň v Českém krasu představují nejrozsáhlejší jeskynní komplex v Česku. Část z nich si veřejnost může prohlížet už od roku 1959. Nově - díky unikátnímu digitálnímu modelu, který mají jeskyně jako první v Evropě - bude možné podívat se do hlubin celého labyrintu.

Digitální kopii vytvořili jihočeští vědci na základě metody 3D skenování. Díky speciální kameře se dostali i do míst, která zatím nikdo nezmapoval. „Jsme první, kdo dokázal naskenovat ve 3D celou jeskyni. Od velkých dómů, přes propasti na laně až po sotva průlezné plazivky,“ napsal před nedávnem na sociální síti geoinformatik Jiří Šindelář.

3D model Koněpruských jeskyní | Foto: Geo-cz

Vytvořit digitální kopii Koněpruských jeskyní ale podle něj nebylo vůbec snadné. „Představte si, že máte naskenovat prostor, do kterého se vám sotva vejde hlava. Visíte na jednom laně ve třicetimetrové výšce, nesmíte spadnout, to nechcete, ale zároveň musíte při cestě dolů a nahoru natáčet,“ popsal náročnost výzkumu Českému rozhlasu.

Reálný model Koněpruských jeskyní uvidí návštěvníci Domu přírody Českého krasu v příštím roce. Dnes mají lidé, kteří navštíví jeskyně, přístup do nejrozsáhlejšího středního patra a do horního patra, celá prohlídková trasa měří asi 620 metrů.

Nejstarší a zcela unikátní výzdobou jsou krápníkové útvary, které připomínají svým tvarem růžičkovou kapustu a mají unikátní složení, protože navíc obsahují i opál. Na stěnách jeskyní lze pozorovat množství zkamenělin živočichů, nacházejí se zde také 1 a půl 5 milionu let staré kosterní pozůstatky zvířat.

Vědci skenovali Koněpruské jeskyně,  aby vytvořili digitální 3D model | Foto: Jiří Šindelář,  Geo-cz

V horním patře byla v 15. století provozována tajná penězokazecká dílna. Vyráželi se tam mince z měděného plechu, střížky penězokazci máčeli do amalgámu stříbra, žíháním odstranili rtuť, takže postříbřené padělané mince vypadaly jako pravé. Ražbou českého lva v perlovci napodobovaly stříbrné drobné peníze Jiřího z Poděbrad. Mělo tam být vyrobeno 5 až 10 tisíc falešných mincí. V místních kronikách nebyl ale nalezen žádný zápis o přistižení penězokazů a tak se neví, kdo falešné dílo provozoval.

Tvář ženy, která žila před 45 tisíci lety

Zajímavé jsou jeskyně i z hlediska lidské historie. Když v 50. letech 20. století antropologové našli několik kusů kostí, nejprve si mysleli, že pochází ze dvou různých lebek. Později ale zjistili, že jde o jednoho jedince. Ostatky, které byly uložené ve sbírkách pražského Národního muzea, byly vzhledem ke své robustnosti připisovány muži. Pozdější analýzy ale ukázaly, že jde o dospělou ženu.

Lebka známá jako Zlatý kůň byla několikrát zkoumána. Vědci měnili odhad jejího stáří, před dvěma lety ale potvrdili, že je stará víc než 45 tisíc let.

Vědci zrekonstruovali podobu pravěké ženy,  jejíž ostatky byly nalezeny v Koněpruských jeskyních | Foto:  Cícero Moraes,  Geo-cz

„Výzkum naznačil, že jde o zřejmě nejstarší zrekonstruovaný genom anatomicky moderního člověka odpovídající populaci, která zde žila před oddělením linie vedoucí k současným obyvatelům Evropy a Asie,“ uvedl tehdy Jaroslav Hromas z oddělení péče o jeskyně Správy jeskyní.

Letos v srpnu správa informovala, že badatelé zrekonstruovali podobu ženy ze Zlatého koně. Na rekonstrukci tváře ženy nejmodernějším softwarem podle digitalizovaných ostatků se podíleli vědci z Brazílie, z Austrálie i z Česka.

Patří mezi ně i 3D designér Cicero Moraes, který se již dříve podílel na digitálních rekonstrukcích tváří. Jeho dílem je mimo jiné i vizualizace tváře faraona Tutanchámona.


Koněpruské jeskyně

Autor: Katarína Brezovská | Zdroj: Český rozhlas
spustit audio