Kalendárium

V kalendáriu se tentokrát setkáme s objevy speleologů, oblíbenou hudbou Jaroslava Seiferta nebo s pravděpodobným autorem slavných rukopisů Václavem Hankou.

Foto: NAMAK

Před pěti lety se objevila v médiích zpráva, že čeští speleologové v jižním Íránu, ve spolupráci s místními kolegy, našli nejdelší solnou jeskyni na světě, dlouhou přes šest kilometrů. Podařilo se jim objevit chodbu propojující dva známé jeskynní systémy - jeskyni Tří naháčů a Velký ponor.

---

Před 25 lety zemřel český básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu, Jaroslav Seifert. V polovině šedesátých let hovořil autor sbírek Maminka nebo Morový sloup v rozhlase o svém vztahu k hudbě. Vzpomínal také na hudbu, která jej provázela dětstvím.

"Jako chlapec jsem na rodném Žižkově sedával jsem s ostatními kamarády na schodech u žižkovských putyk a poslouchával jsem písně, které tam zpívali. U nás na Žižkově se zpívalo od časných hodin odpoledních až pozdě do noci. Zpívaly se odrhovačky a sentimentální šlágry tehdejší doby, které v poslední době znova obnovili v televizním vysílání. K večeru obvykle přicházela matka a odvedla mě rychle do blízkého kostela, na májovou nebo na jinou pobožnost, kde jsem opět mohl poslouchat pobožné zpěvy barokní a oddával jsem se jim se stejnou náruživostí jako před chvílí odhrhovačkám pražských putyk. Dříve se tomu říkalo ´inspirační zdroje´, no, dejme tomu. Ale abych z této předměstské atmosféry neodcházel příliš daleko...Jako student navštěvoval jsem až příliš často operetu ve Vinohradském divadle. Mezi tím jezdíval jsem často do blízkých Kralup, kde moje příbuzná zpívala ve zpěváckém spolku, který se jmenoval Fibich. Nevím proč právě Fibich, když do Nelahozevse bylo pár kroků a spolek Fibich pěstoval hlavně právě Dvořáka. A zase na obrubníku chodníku poslouchával jsem večer, když zkoušeli Svatou Ludmilu a hlavně Stabat Mater."

---

Jeho jméno najdeme mezi 72 slavnými jmény českých dějin vepsané pod okny Národního muzea. Václav Hanka zemřel před 150 lety a do české historie vstoupil rozporuplně. Jako objevitel a později jako padělatel. Je spojen především se dvěma rukopisy - Královédvorským a Zelenohorským. Díla, zprvu obecně považovaná za vzácné literární památky, byla později označena za padělky a za jejich autory jsou pokládáni právě Václav Hanka a spisovatel Josef Linda. Spory o pravost rukopisů se vedly především v 19. století, nicméně dodnes jsou někteří přesvědčeni o tom, že se skutečně jedná o díla české středověké literatury.